Necelých třicet procent hlasů zajistilo středopravé Straně nezávislosti vítězství v předčasných parlamentních volbách na Islandu. Po sečtení 80 procent hlasů bylo jasné, že nejvýrazněji oproti volbám v roce 2013 získala opoziční Pirátská strana. V předvolebních průzkumech ale byli Piráti možnými favority.
Pirátský triumf se na Islandu nekonal, i tak volby s politickou scénou zahýbaly
Pro Piráty znamená dosavadní zisk 14,5 procenta hlasů třetí místo, což by jim zajistilo deset parlamentních křesel oproti třem, na nichž v parlamentu nyní sedí. Druhé se ziskem 16 procent je Levicově-zelené hnutí.
Strana nezávislosti by podle nynějších výpočtů měla mít v 63členném parlamentu 21 mandátů. Její dosavadní partner - centristická Pokroková strana - zaznamenala vysoké ztráty a bude zastoupena zřejmě jen sedmi poslanci. Dohromady tak mají jen 29 křesel, což je méně než potřebná nadpoloviční většina 32 mandátů.
Skandály přinášejí Pirátům body
Průzkumy dávaly Pirátské straně větší naděje, počítaly s tím, že strana, která existuje teprve čtyři roky, by mohla získat i přes 22 procent hlasů. S deseti křesly a ve spojení se třemi středolevými stranami, s nimiž Piráti uzavřeli už před volbami dohodu o společném vytvoření vlády, mají zatím také asi 28 křesel. Součástí této skupiny je Levicově-zelené hnutí, které je s 16 procenty zatím druhé a mělo by deset mandátů.
Bývalý islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson
Vzestup Pirátské strany souvisí s obrovským rozčarováním Islanďanů z tradičních politických stran po finančním krachu země v roce 2008. Pirátům, kteří ve volbách nakonec neuspěli podle předvolebních představ, pomohl i letošní skandál kolem takzvaných Panamských dokumentů, do něhož byl zapleten i tehdejší premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson, který kvůli tomu v dubnu odstoupil.