Evropská unie ostře vystoupila proti násilí na civilistech páchané v syrském Aleppu. Předseda Evropské rady Donald Tusk oznámil, že EU požaduje okamžité zastavení útoků, kterých se dopouští Asadův režim a Rusko. Unie kvůli nim diskutovala o zavedení dalších sankcí vůči Moskvě, zmínka o nich se ale nakonec v textu závěrů bruselské schůzky neobjevila.
EU ostře odsoudila zabíjení civilistů v Aleppu, evakuace zraněných vázne
Prodloužení humanitární pauzy v Aleppu (zdroj: ČT24)
Bombardování Aleppa je v rozporu s principy lidskosti a je zcela nepřijatelné, shodli se unijní zástupci. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky musí Rusko převzít zodpovědnost za své činy.
„Evropská unie vyzývá k ukončení krutostí a okamžitému zastavení nepřátelských akcí. Zvažujeme všechny dostupné možnosti, pokud tato zvěrstva budou pokračovat. Už jsme požádali šéfku unijní diplomacie Federicu Mogheriniovou, aby pokračovala v dalším diplomatickém a humanitárním úsilí,“ konstatoval předseda Evropské rady Donald Tusk.
Rada bezpečnosti je v případě Sýrie nefunkční, prohlásil šéf OSN
Rusko a Sýrie jsou ve svých postojích na mezinárodním poli takřka izolovány, skoro nikdo jiný se jich nezastává.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Husajn označil obléhání a bombardování východní části Aleppa za „zločiny historických rozměrů“. Šéf OSN Pan Ki-mun už vyzval ke krizové schůzi Valného shromáždění – Rada bezpečnosti kontrolovaná velmocemi podle něj neplní svou roli. Rusko jako spojenec syrského režimu má totiž právo veta a pětkrát už zablokovalo rezoluce k Sýrii.
„Vyzývám všechny ke spolupráci a splnění kolektivní zodpovědnosti chránit. Zodpovědnosti, kterou musíme všichni dodržovat. V opačném případě by to znamenalo, že Syřanům odpíráme spravedlnost. Lituji, že se Radě bezpečnosti nepodařilo dostát svým povinnostem udržet mír a bezpečnost v Sýrii,“ podotkl Pan Ki-mun.
GALERIE
Summit
Syřané mají strach využít koridory a odejít z Aleppa
V Aleppu by měl platit do sobotních šesti hodin večer klid zbraní, jehož mají využít humanitární organizace k dopravě zásob a evakuaci zraněných. V části města ovládané povstalci je stále uvězněných asi 250 tisíc lidí.
Několika koridory mohou nyní odcházet jak civilisté, tak i rebelové, ti ovšem ruský plán příměří odmítli. Obyvatelé se navíc bojí z města odejít, protože si myslí, že je Asadovy síly zadrží. „Kolegové, kteří jsou na místě, mě informovali, že některé skupinky se snažily projít už včera, dostaly se pod palbu, nicméně většina lidí se rozhodla zůstat, protože koridorům nevěří a očekávají, že je to past,“ podotkl Tomáš Kocián z Člověka v tísni.
„Dali jsme jasně najevo, že uděláme, co je třeba, abychom zajistili přístup humanitární pomoci k lidem, kteří jsou v Aleppu izolováni a obklíčeni,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.
Na protest proti útokům v Aleppu bijí každý den od pěti hodin odpoledne stovky zvonů po celém světě. Akce s názvem Bells for Aleppo (Zvony pro Aleppo) odstartovala minulou středu v kostele v Helsinkách a postupně si získala množství následovníků, mimo jiné i v Česku.
Obchody ve městě jsou nyní zavřené, lidé mají k dispozici jen ty zásoby, které mají doma. Něco se občas podaří propašovat z oblastí kontrolovaných vládou, to ale nestačí na zásobení trhu, ceny tak výrazně rostou.
Protiruské sankce? Unijní země jsou rozdělené
EU zavedla už dříve sankce vůči Rusku kvůli anexi Krymu a vojenským aktivitám v Donbasu. Na prosincovém unijním summitu by mohlo dojít k jejich zpřísnění, nebo naopak jejich zmírnění či zrušení. Druhá varianta by se zamlouvala třeba Itálii, Řecku, Kypru, Slovensku či Maďarsku.
„Na druhou stranu je celá řada zemí, které i v souvislosti s tím, co se právě děje v Sýrii, hrají tvrdší kartu. To jsou Německo, Nizozemsko, Francie, do velké míry Británie, Česko nebo Polsko,“ poznamenal výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář s tím, že pokud bude zabíjení civilistů v Aleppu pokračovat, lze očekávat spíš zachování restrikcí.
Moskva reagovala na možnost nových sankcí ostře. „Mluvčí prezidenta (Putina) Dimitrij Peskov je opět odsoudil a řekl, že je to velmi špatná možnost, která pouze velmi ztíží další spolupráci mezi Evropou a Ruskem. Dokonce řekl, že sankce se velmi negativně podepisují nejen na samotném Rusku, ale i na celé Evropské unii. Další zpřísnění by podle něj mělo za následek obrovské hospodářské ztráty právě především v zemích EU,“ sdělil zpravodaj ČT David Miřejovský.
Síly v Aleppu
Tusk: Nemáme iluze, Moskva chce EU oslabit
Na summitu se řešily i další ruské aktivity – od narušování vzdušného prostoru přes dezinformační kampaně, kyberútoky a zasahování do politického procesu v unijních zemích až po přístup k vyšetřování katastrofy letu MH17 nad Ukrajinou.
„Z těchto příkladů je jasné, že ruskou strategií je oslabení EU. Realitu hodnotíme střízlivě a nemáme iluze. Naším cílem není zvyšování napětí s Ruskem, jednoduše reagujeme na kroky, které Rusko činí,“ podotkl Tusk.
Izolaci Ruska nechceme, zní z Bruselu
EU chce s Ruskem dobré vztahy a otevřené komunikační kanály, přesto ale musí dát své postoje – speciálně právě k Sýrii – jasně najevo, sdělila Merkelová.
Český premiér Sobotka považuje za velký problém i porušení mezinárodních dohod Ruska ve vztahu k Ukrajině. Zároveň ale stejně jako Merkelová zdůraznil, že není možné Rusko izolovat a je potřeba s ním vést dialog.