Většina běženců přichází do EU z ekonomických důvodů, míní většina Němců, kteří jsou zároveň přesvědčeni o tom, že s uprchlickou vlnou proudí na starý kontinent také teroristé. Víc než dvě pětiny Němců by proto raději uzavřely hranice. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, jehož výsledky zveřejnil deník Die Welt.
Uprchlíci si často chtějí jen polepšit, jsou mezi nimi teroristé, míní většina Němců
Celkem 51 procent dotázaných Němců souhlasí s tvrzením „Většina uprchlíků, kteří přicházejí do mé země, nejsou ve skutečnosti běženci. Přicházejí z hospodářských důvodů nebo s cílem vydělávat na našich sociálních dávkách“. Takto dopadly sondáže v osmi z deseti evropských zemí, kde probíhaly – jen ve Švédsku a Španělsku nesdílí většina podobný názor.
Celých 71 procent Němců pak vyjádřilo přesvědčení, že se mezi běženci skrývají teroristé. Die Welt přitom upozorňuje, že sběr dat pro průzkum se uskutečnil ještě před červencovými atentáty v Nice, ve Würzburgu a v Ansbachu.
Největší obavy z toho, že se džihádisté vydávají za běžence, mají v mezinárodním srovnání Turci (83 procent), Rusové a Maďaři (77 a 72 procent). Naopak Španělé strach nemají – jen jeden ze šesti si myslí, že teroristé proudí s davy utečenců.
Zhruba polovina Němců nevěří, že se běžence podaří začlenit do společnosti
Průzkum rovněž ukázal na skepsi Němců k tomu, zda se podaří uprchlíky integrovat do německé společnosti. O tom, že začlenění příchozích skončí úspěšně, je přesvědčeno 38 procent lidí, 51 procent dotázaných v to nevěří. Nejoptimističtější jsou v tomto ohledu Maďaři, kde v úspěšnou integraci věří 44 procent lidí.
obrázek
Do Německa přišlo loni kolem 1,1 milionu migrantů. Německá společnost je rozdělená v pohledu na to, zda by se kvůli migrační krizi měly uzavřít hranice. Tento krok by podpořilo 44 procent dotázaných, opačného názoru je 45 procent Němců.
V mezinárodním srovnání volají po uzavření hranic nejčastěji Turci (65 procent), kteří se starají o miliony běženců, a Maďaři (55 procent). Ti nechali na hranicích postavit ploty kvůli nebývalému počtu příchozích migrantů, za což sklidili od Bruselu řadu kritických ohlasů.
Naopak podobné výsledky jako v Německu přinesl průzkum rovněž ve Švédsku, kde uzavření hranic žádá 44 procent respondentů, v Polsku (40 procent), ve Francii (45 procent) a v Itálii (48 procent).
- Průzkum probíhal mezi 24. červnem a 8. červencem 2016. Celkem výzkumníci zpovídali 16 040 lidí ve věku 16 až 64 let (v USA a Kanadě mezi 18 a 64 lety).
Pod Merkelovou se zřejmě třese židle
Podle analytiků se bude uprchlická krize dlouhodobě promítat i do politiky. Za vstřícným přístupem k běžencům stojí současný kabinet kancléřky Angely Merkelové, i ten ale postupně přitvrzuje – kontrolami na hranicích nebo přísnějšími azylovými zákony. Nově slibuje rychlejší deportace přistěhovalců, kteří se v zemi dopustí zločinu.
„Zacházení s žadateli o azyl, tedy připravenost společnosti přijímat je a integrace příchozích do evropské společnosti, trvale ovlivní budoucí politické diskuse. Tato otázka bude patřit i mezi témata nadcházejících voleb do Spolkového sněmu v roce 2017,“ prohlásil autor průzkumu Robert Grimm.
Podle Grimma se Evropané kvůli migrační vlně polarizují a daří se krajně pravicovým populistickým uskupením. „Solidarita na straně jedné, ale také strach z dovezeného teroru, utváří širokou škálu názorů v evropských zemích,“ konstatoval výzkumník.
V Německu z uprchlické krize těží především populistická strana Alternativa pro Německo (AfD), která zatím stojí mimo celostátní parlament, uspěla ale ve volbách do řady zemských sněmů. V celostátním měřítku jí průzkumy slibují podporu kolem deseti procent.