Události: Větší šanci prchnout z KLDR mají prominenti
Trojmezí na východě čínské hranice je místo, odkud Číňané nakukují k sousedům. Z jedné strany je území Ruska, přes řeku Korejská lidově demokratická republika. Ze země čelící mezinárodním sankcím jezdí do Ruska nákladní vlaky, jinak na severokorejské straně není nic než hory a několik izolovaných vesnic.
Část východní hranice KLDR s Čínou tvoří řeka Tchu-men. Korejci, kteří se snaží uprchnout, se o to často pokoušejí právě tudy. Ty úspěšné obvykle čeká otrocká práce a strach z odhalení. Čína je vrací zpátky domů.
Mnozí se vydávají napospas pašerákům lidí známým jako Hadí hlavy. Jako například dezertér z armády, s nímž před časem hovořila asijská zpravodajka ČT Barbora Šámalová. „Udělal jsem chybu. Přišli by mě zatknout,“ hořekoval severokorejský uprchlík.
V provincii při hranicích s KLDR po několika loupežích a vraždách vznikla čínská domobrana. „Severokorejci jsou strašně chudí, nemají ani jídlo. Dřív sem chodívali krást. Ještě před dvěma lety poměrně často, ale poslední dobou jsem o ničem neslyšel. Ostraha hranice je přísná,“ vysvětlil jeden z obyvatel Tchu-menu.
Řeka Tchu-men vytyčuje hranici mezi Ruskem, Čínou a KLDR
Prominentní uprchlíci
Města v pohraničí s trojjazyčnými nápisy působí dojmem, jako by se chystala na příliv koupěchtivých Severokorejců. Průměrným obyvatelům nejuzavřenější země světa se ale může o výletě za hranice jen zdát.
Naopak čínské cestovky ze zájezdů do KLDR profitují. „Nikdy nepřijdeme do styku s obyčejnými lidmi, takže nevíme, jak žijí. Smíme se pohybovat jen ve skupině s průvodcem,“ popsala majitelka cestovní kanceláře v Tchu-menu Ťin Sien-ťi.
Za vlády nejmladšího z generace Kimů ubylo Korejců, kteří se pokoušejí přes hranice proklouznout. Kontroly i tresty jsou ještě přísnější než dřív. Zato přibývá prominentních uprchlíků. Využívají výjezdní doložky, aby žádali o azyl.
