Většina mamutů vymřela před 10 500 lety, podle vědců za to mohly i environmentální změny a lov. Skupina zvířat žijící na ostrově Svatého Pavla v Beringově moři ale vydržela ještě dalších 5000 let.
Podle americké studie čelili tito mamuti jiné hrozbě než zvířata na pevnině. Jak se po době ledové oteplovala Země, stoupající hladina moře vedla ke zmenšení ostrova, na kterém mamuti žili. Některá jezera zmizela v oceánu, a protože se slaná voda dostávala i do zbývajících vodních nádrží, pitné vody ubývalo. Mamuti se tak museli dělit o stále nižší počet vodních zdrojů, což vedlo k jejich nadužívání.
„Jak jezera vysychala, mamuti se shromažďovali kolem menších jezírek a tůní,“ vysvětluje profesor Russell Graham z Pensylvania State University. „Potloukali se kolem, a ničili tak vegetaci – v současnosti to můžeme pozorovat třeba u slonů. Docházelo pak k erozi půdy a jejímu ukládání v jezerech, což neustále snižovalo množství vody. Zvířata tak přispívala ke svému vlastnímu konci.“
Podle vědců by současná klimatická změna mohla mít podobný dopad na malé ostrovy – tamní lidi i zvířata by mohl ohrožovat nedostatek pitné vody. „Populace mamutů na ostrově Svatého Pavla je díky této studii pravděpodobně nejlépe popsaným a prozkoumaným případem vyhynutí prehistorických zvířat,“ podotýká profesor evoluční genetiky ze Švédského muzea přírodní historie Love Dalen. „Ze studie vyplývá, že malé populace jsou velmi citlivé na environmentální změny.“
Úplně poslední mamuti žili na Wrangelově ostrově v Arktickém oceánu. Předpokládá se, že vyhynuli před 4000 lety.
