Letní kampaň líčí Brusel v těch nejzářivějších barvách. Láká na festivalové, umělecké i gastronomické zážitky a hlavně hodně zábavy. Jen o prázdninách mají turisté šanci navštívit Královský palác. Se stropem a lustrem pokrytým z milionu a půl hmyzích krovek.
Když tu 21. července slavila Belgie svůj Národní den, přišlo na 100 000 lidí - o čtvrt milionu míň než loni. Islamistické atentáty v Belgii i sousední Francii si tak vybírají svou daň.
Hned po bruselských atentátech se návštěvnost propadla o 30%. V červnu se situace zlepšila, do belgické metropole přesto přijelo o 12% míň turistů než loni. Nejvíce to postihuje hotely a restaurace.
„Brusel není jediným městem, které trpí kvůli útokům. Uvidíme, co se bude dít dál. Doufáme samozřejmě, že v příštích měsících se vše vrátí do pořádku.“
Frédéric Trauwaen
Zpráva o bruselských atentátech obletěla celý svět. A spolu s ní se začaly šířit i mýty o Belgii a jejich obyvatelích. I proto Muzeum belgické historie přišlo s novou stálou expozicí, která se je snaží bořit.
Královský palác otevírá přes prázdniny svou náruč bruselským návštěvníkům
Návštěvníkům vysvětluje, jak jedenáctimilionová Belgie střeží svou demokracii. Proč má tři oficiální jazyky. Odkud se vzala její vyhlášená solidarita a proč je historicky zemí emigrace, ale taky přistěhovalectví. Ukazuje Belgii jako prosperující stát, který je světovou jedničkou v obchodu s diamanty, ale i ve vývozu bramborových kroket.
