Atomium, Grand Place, Čůrající chlapeček nebo taky skvělé restaurace a pivo. Dlouho fungující recept, jak do Bruselu přilákat návštěvníky z celého světa. Po březnových útocích se ale turisti začali belgické metropole bát. V hotelích bylo v prvních týdnech po atentátech skoro o třetinu míň hostů než obvykle. Brusel se teď trend snaží zvrátit. V belgické metropoli natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
Brusel se snaží čelit úbytku turistů. A věří v lepší zítřky
Letní kampaň líčí Brusel v těch nejzářivějších barvách. Láká na festivalové, umělecké i gastronomické zážitky a hlavně hodně zábavy. Jen o prázdninách mají turisté šanci navštívit Královský palác. Se stropem a lustrem pokrytým z milionu a půl hmyzích krovek.
Když tu 21. července slavila Belgie svůj Národní den, přišlo na 100 000 lidí - o čtvrt milionu míň než loni. Islamistické atentáty v Belgii i sousední Francii si tak vybírají svou daň.
Hned po bruselských atentátech se návštěvnost propadla o 30%. V červnu se situace zlepšila, do belgické metropole přesto přijelo o 12% míň turistů než loni. Nejvíce to postihuje hotely a restaurace.
Brusel není jediným městem, které trpí kvůli útokům. Uvidíme, co se bude dít dál. Doufáme samozřejmě, že v příštích měsících se vše vrátí do pořádku.
Zpráva o bruselských atentátech obletěla celý svět. A spolu s ní se začaly šířit i mýty o Belgii a jejich obyvatelích. I proto Muzeum belgické historie přišlo s novou stálou expozicí, která se je snaží bořit.
Královský palác otevírá přes prázdniny svou náruč bruselským návštěvníkům (zdroj: ČT24)
Návštěvníkům vysvětluje, jak jedenáctimilionová Belgie střeží svou demokracii. Proč má tři oficiální jazyky. Odkud se vzala její vyhlášená solidarita a proč je historicky zemí emigrace, ale taky přistěhovalectví. Ukazuje Belgii jako prosperující stát, který je světovou jedničkou v obchodu s diamanty, ale i ve vývozu bramborových kroket.