Osmadvacetiletý jezíd Bahzad Farhan Murad už dva roky shromažďuje osudy obětí tohoto severoiráckého národa, na jejichž život dopadla krutost příslušníků Islámského státu. Dokumentuje tisíce mrtvých, nezvěstných, osudy zotročených žen i dětí. Svou kronikou hrůz se snaží zabránit tomu, aby teror vůči komunitě časem upadl v zapomnění. A snad by jeho úsilí mohlo i v budoucnu přinést trest viníkům.
Mladý jezíd plní archiv smrti a utrpení svého lidu
„Jsem si jistý, že pokud bych to nedělal, za 20 let si nikdo nevzpomene, co se nám stalo,“ říká autor databáze zločinů proti jezídům. Složky pokrývají stěny, a dokonce i okna jeho kanceláře. Mladý muž věří, že jeho dokumenty mohou jednou posloužit obětem, aby se u soudu domohli spravedlnosti. Zároveň si uvědomuje, že příkoří je třeba historicky popsat.
Pečlivě nahrává výpovědi přeživších a údaje z nahrávek pak osobně prověřuje. Do osobních složek přidává také fotografie všech věcí, které měli s sebou, když třeba utíkali z území ovládaného islamisty. „Zaznamenáváme jejich věk, jestli jde o děti nebo dospělé. Máme složky zmizelých, kde jsou informace ode dne, kdy se pohřešují. Vedeme i záznamy o těch v zajetí,“ přibližuje šíři svého snažení Bahzad Farhan Murad.
Po islamistech zbyly masové hroby
Radikálové z Islámského státu zabrali oblast Sindžáru na severu Iráku v srpnu 2014. Podle OSN bylo okolo 5 tisíc jezídů zabito bojovníky Islámského státu a tisíce především žen a dětí jich bylo zajato. Zhruba 400 tisíc jezídů, což je většina jejich populace, muselo opustit svůj domov.
Od té doby Bahzad nasbíral stovky rozhovorů a vytvořil téměř 2,5 tisíce osobních složek obětí. O nelidském zacházení islamistů s jezídy svědčí i desítky masových hrobů v oblasti. Úřady dosud nedokázaly vyčíslit, kolik lidí v nich skončilo svůj život. Na exhumaci chybí peníze, na analýzu DNA obětí zase odborníci.