Východ Rakouska zasáhlo v pondělí po poledni zemětřesení o síle 4,1 stupně Richterovy škály, citelné bylo i v Brně a Humpolci. Nejsilnější otřesy postihly okolí města Alland nedaleko Vídně, mohly způsobit například praskliny v omítce. Podle seismologů budou zřejmě záchvěvy země ještě doznívat.
Zemětřesení s epicentrem u Vídně pocítili i lidé v Brně
Na území České republiky zaznamenalo zemětřesení všech 20 přístrojů Ústavu fyziky země. „Bylo v hloubce asi 10 kilometrů. Do Brna to máme zhruba 150 kilometrů, takže to bylo cítit i tady. Přicházejí nám různá hlášení od lidí, že se jim chvěly například skříně. Netrvalo to ale déle než pár sekund. Počítáme s tím, že hlášení budou desítky,“ uvedl ředitel ústavu Petr Špaček.
Podle mluvčího Jaderné elektrárny Dukovany Jiřího Bezděka se chvění vzhledem ke vzdálenosti Dukovan od postižených míst projevilo, ale jen v minimální míře. „Přístroje, které máme v elektrárně a okolí, zaznamenaly chvění, které ale nedosahovalo ani signalizační úrovně pro mimořádný stav,“ uvedl Bezděk.
Doplnil, že dukovanská elektrárna by nyní měla odolat otřesům o síle kolem šesti stupňů Richterovy stupnice. Odolnost Dukovan vůči zemětřesení a extrémním výkyvům počasí ČEZ v posledních letech zvýšil řadou nákladných opatření provedených po havárii japonské elektrárny Fukušima.
Pondělní otřesy byly zaznamenány krátce po poledni. Epicentrum měly zhruba 9 kilometrů pod povrchem u města Alland vzdáleného 20 kilometrů jihozápadně od Vídně, kde byly též citelné. „Lehké škody, jako například praskliny v omítce, jsou při této síle možné,“ uvedla seizmoložka Rita Meurersová z Rakouského meteorologického institutu (ZAMG), podle níž je rovněž nutné počítat s následnými otřesy.
Na ZAMG se se svědectvím o třesoucí se zemi obrátily stovky lidí, někteří z nich nahlásili „mírné poškození budov“. Desítky rozrušených telefonátů zaznamenali také hasiči, zasahovat však nemuseli.
Podle Špačka zemětřesení způsobilo narážení desek dvou kontinentů, a to Afriky a Evropy. „V Alpách je zlomová zóna, která odděluje jižní Evropu od té méně aktivní severní. Tam se děje většina deformace vzniklé sbližováním Afriky a Evropy,“ objasnil Špaček.
Maurersová deníku Die Wiener Zeitung sdělila, že podobně silná zemětřesení postihují Dolní Rakousy přibližně jednou za 7 let. Podle ZAMG došlo v Rakousku k nejsilnějšímu zemětřesení v roce 1201. Epicentrum mělo v Katschbergu v Korutanech a sílu 6,1 stupně Richterovy škály. V roce 1972 bylo v Dolních Rakousech dosaženo otřesů o síle 5,3 stupňů.