Ruská státní duma zvolila novou veřejnou ochránkyní lidských práv poslankyni a ženu s hodností generálmajora policie Taťjanu Moskalkovovou. U policie sloužila už před rozpadem Sovětského svazu, což vyvolává kritiku opozice. Hodlá hájit nejen práva jednotlivců, ale i „ruské hodnoty“ v zahraničí – jmenovala Pobaltí, Podněstří a Ukrajinu.
Lidská práva v Rusku bude hájit policejní generálmajorka blízká Kremlu
V dolní komoře ruského parlamentu pro Moskalkovovou hlasovalo 323 zákonodárců, tedy více než vyžadovaná nadpoloviční většina ze 450 poslanců - a to především díky podpoře vládní strany Jednotné Rusko.
Moskalkovová byla až dosud poslankyní strany Spravedlivé Rusko, která ve sněmovně formálně patří k opozici, avšak v klíčových otázkách hlasuje shodně s vůlí Kremlu. Poslankyně byla považována za favoritku mezi šesticí kandidátů na funkci veřejné ochránkyně, o kterou se vládní strana neucházela.
Šedesátiletá Moskalkovová pracovala jako právnička ve službách ministerstva vnitra, nejprve za Sovětského svazu, pak Ruské federace. V roce 1999, kdy začala éra Vladimira Putina, kandidovala za liberální stranu Jabloko. Ve sněmovně se zabývala problematikou krajanů a majetkovými přiznáními svých kolegů.
Taťjana Moskalkovová
Za ruské hodnoty v Pobaltí
Nová ombudsmanka uvedla, že západní společenství zneužívá lidských práv k „vydírání, vyhrožování a pokusům vyvíjet nátlak na Rusko“, čemuž z úřadu ochránkyně lidských práv hodlá čelit.
Nechala se také slyšet, že bude hájit práva Rusů žijících v cizině, zejména v Pobaltí, na Ukrajině a v Podněstří, což je ruskými separatisty ovládaný region v Moldavsku. Nejde prý jen o práva jednotlivců, ale i o „ruské hodnoty“.
Novinářům dále sdělila, že za prvořadé považuje chránit práva válečných veteránů, seniorů a invalidů. Míní také věnovat zvýšenou pozornost nevyplácení mezd, porušování práv pacientů a nájemníků, stejně jako migraci. „Nezmínila nic na adresu opozice, zatčených, zadržovaných a vězněných,“ říká zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas a dodává, že v Rusku jsou desítky politických vězňů.
„Je velikou osobností, ale její práce v sovětské policii a za (prvního ruského prezidenta Borise) Jelcina nedává žádný důvod si myslet, že je schopna a ochotna bránit lidská práva,“ prohlásil v rozpravě populistický politik Vladimir Žirinovskij ve zjevné narážce na případy, kdy policie bývá spíše zdrojem bezpráví a zvůle.
Mnozí ruští aktivisté angažující se v ochraně lidských práv by podle médií dali přednost návratu dřívějšího ombudsmana Vladimira Lukina, který funkci zastával do roku 2014.
Karas: Ombudsmanka patří k Putinovi a jeho okolí (zdroj: ČT24)
Lex Pussy Riot
Karas přiblížil postoj části ruské veřejnosti, která se domnívá, že Moskalkovová nebude lidská práva hájit, ale bude jim jednoduše velet. „Je první osobou v uniformě a se zbraní v ruské historii, která tento post zastává. Tato skutečnost vysílá signál, jak asi důležitá je pro Kreml otázka lidských práv,“ uvažuje zpravodaj.
„Funkce se ujala, protože patří k lidem z Putinova okolí. Je známá tím, že se angažovala v případu Pussy Riot. Tehdy chtěla obohatit zákoník o trestný čin útoku na mravnost,“ připomíná Karas s tím, že poslankyně nemá s oblastí lidských práv žádné zkušenosti a mnozí se obávají, že v zemi budou muset ukončit činnost mnohé lidskoprávní organizace.
„Předchůdci Moskalkovové si v 90. letech vysloužili silnou legitimitu. Svou pozici využili k tomu, aby v médiích a ve společnosti upozorňovali na různé případy porušování lidských práv. Současně vyvíjeli tlak na bezpečnostní složky i na samotnou vládu,“ dodává Karas. Od Moskalkovové nikdo nic podobného neočekává.