Ruský miliardář a mecenáš vědeckého výzkumu Jurij Milner spolu s britským fyzikem Stephenem Hawkingem ohlásili revoluční projekt mezihvězdných cest sond. Ty budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během dvacetiletého letu. Předpokladem je, že zařízení poletí jednou pětinou rychlosti světla, což teoreticky umožňuje takzvané solární plachtění. Milner do výzkumu vložil 100 milionů dolarů (takřka 2,4 miliardy korun).
Revoluční projekt: Ruské peníze a genialita Hawkinga mají lidstvo přivést na dosah hvězd
Vědci tak budou zkoumat a testovat technologie pro vyslání miniaturní robotické sondy mimo jiné k hvězdnému systému Alfa Centauri, který je se vzdáleností 4,37 světelného roku nejblíže k naší sluneční soustavě. V převodu na kilometry činí vzdálenost 40 bilionů kilometrů.
Letět k Alfa Centauri bude možné už pro příští generace. Dnes jsme k tomu učinili výrazný krok. Člověk už ze své povahy chce létat a objevovat.
Sonda, kterou Milner označuje jako nanoplavidlo, bude vážit zhruba jako list papíru a součástí jeho pohonu bude plachta o přibližné velikosti dětského draku. Solární plachta bude mít tloušťku jen několika stovek atomů. Cestovní rychlost aparátu, který bude vybaven kamerou a navigačním systémem, bude 60 tisíc kilometrů za sekundu, což je pětina rychlosti světla ve vakuu. Pro srovnání - dnešní družice se pohybují rychlostí 7 kilometrů za sekundu.
Podle expertní skupiny by vizionářský projekt mohl poprvé odstartovat ke vzdáleným světům v horizontu 30 let. „Ještě před několika lety bych rozhodně tvrdil, že cestování k jiným hvězdám takovou rychlostí není možné…Díky vývoji v technologiích se ale rýsuje plán, který může fungovat,“ uvedl vedoucí výzkumu Pete Worden.
Hawking načrtl cestu ke hvězdám (zdroj: ČT24)
Jak se dostat až ke hvězdám?
Jurij Milner a Stephen Hawking
V principu může pohyb modulu zdánlivě připomínat plachtění lodi. Do pohybu ho ale bude místo větru uvádět světlo. Obří laser na Zemi by tak mohl na sondu vyvíjet silný tlak až k rychlosti blížící se pětině rychlosti světla. To, co nyní připomíná spíš plány z vědeckofantastických románů, je ale podle Milnera technicky možné vyvinout.
Základem sondy bude takzvaný hvězdný čip, který Milner představil. Velikostí ho přirovnal k poštovní známce. Jeho součástí budou kamery, energetický zdroj a navigační a komunikační systém a také fotonové pohonné jednotky. Laserové paprsky, vysílané ze Země výkonnými zařízeními, s pomocí plachty pak aparátu udělí rychlost, kterou dosud žádné lidmi vyrobené vesmírné plavidlo nedosáhlo.
Laserové vysílače jsou pro let nezbytné, neboť v mezihvězdném prostoru plachta nemůže využívat sluneční či hvězdný vítr, což je proud částic vycházejících ze Slunce nebo jiných hvězd. Pomocí laseru navíc bude letové středisko se sondou udržovat spojení.
Příběh lidstva je o velkých krocích. Před padesáti lety Jurij Gagarin stanul jako první člověk ve vesmíru. Dnes se připravujeme na další velký krok – ke hvězdám.
Milner s Hawkingem prohlášení učinili u příležitosti Mezinárodního dne kosmonautiky, kdy si Rusko i celý svět připomínají 55 let od prvního pilotovaného letu do vesmíru. Ten 12. dubna 1961 podnikl ruský kosmonaut Jurij Gagarin.