Deportace migrantů do Turecka pozastavena, Řekové nezvládají žádosti o azyl

Minimálně dalších čtrnáct dnů nebudou vraceni migranti z Řecka do Turecka, jak si žádá nová dohoda mezi EU a Ankarou. Informoval o tom řecký ministr zahraničí. O azyl totiž v Řecku požádalo nebývalé množství utečenců.

„Věděli jsme, že bude určitá přestávka, určité meziobdobí, už před spuštěním tohoto programu,“ řekl šéf řecké diplomacie. Migranti nyní chtějí azyl už v Řecku, dříve většina z nich mířila dál do západní Evropy.

Během dvou týdnů by řecké úřady mohly zpracovat 400 až 500 žádostí - jejich vyřízení, včetně odvolání, trvá zhruba devět dní.

Systém se zadrhl, lodě měly původně odplouvat koncem tohoto týdne. Drtivá většina migrantů, kteří jsou v detenčním zařízení Moria, ale na poslední chvíli požádala o azyl, aby svůj návrat do Turecka odsunula, nebo se mu úplně vyhnula. Řecko už požádalo o posily úředníků i tlumočníků.
Dana Zlatohlávková
zpravodajka ČT

Řecko začalo v pondělí vracet migranty, kteří nepodali žádost o azyl nebo pocházejí z bezpečných třetích států. „Zatím se běženců vrátilo 202, mám pocit, že Unie doufala, že to číslo bude větší, mluvilo se až o několika stovkách,“ konstatovala v úterý zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.

Většina vrácených migrantů pochází z Pákistánu a Afghánistánu, byli mezi nimi ale i dva Syřané. Migranti zatím zůstanou v dočasných ubytovacích zařízeních. Posléze by měli být deportováni do zemí původu, k tomu je ovšem třeba, aby Turecko mělo se všemi zeměmi uzavřeny readmisní dohody.

  • Země EU mezitím začaly na základě dohody přijímat přímo z Turecka uprchlíky, kteří mají na azyl právo. Na území Turecka žije v současné době asi 2,6 milionu Syřanů.

Běženci protestovali proti převozu do vnitrozemí

V provizorním táboře v aténském přístavu Pireus ve středu běženci opět protestovali proti převozu do vnitrozemí. Uprchlíci chtějí otevření hranic a pokračovat dál do Evropy. To se někteří snažili vynutit tím, že si lehali s dětmi na zem a blokovali silnici do přístavu. Jeden z migrantů vyhazoval dítě do vzduchu a běžel s ním k moři.

„Náš cíl je migranty a uprchlíky z Pirea nejpozději do konce měsíce odvézt kamkoli jinam,“ sdělil řecké televizi vládní zmocněnec pro uprchlíky Jorgos Kyritsis. Dalších asi 12 tisíc migrantů se tísní v provizorním táboře v Idomeni u makedonských hranic. I ty chce řecká vláda odvézt do uprchlických středisek a také zde lidé protestují.

Počet uprchlíků, kteří připlouvají z Turecka do Řecka, se snižuje. Za posledních 24 hodin dorazilo touto cestou na řecké ostrovy v Egejském moři 68 běženců, v únoru byl přitom denní průměr přílivu běženců skoro 2000 osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 21 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 55 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...