Otazníky kolem Camerona. Zisk z otcových fondů prý nemá, o minulosti ale mlčí

Britský premiér David Cameron čelí tlaku kvůli nepřesvědčivým komentářům ke kauze Panama Papers. Odmítl sice, že by on nebo jeho rodina měli do budoucna peníze z otcových offshoreových fondů, stále ale neuvedl, zda k tomu nedocházelo v minulosti. Ministr financí George Osborne zase přerušil rozhovor pro BBC, když padla řeč na případný zisk z offshoreových fondů. Vinu naopak jasně odmítl ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Cameronův zesnulý otec Ian řídil podle uniklých dokumentů investiční fond se sídlem na Bahamách, přičemž zisky nebyly po třicet let daněny v Británii kvůli složitému mechanismu, na němž se podílela firma Mossack Fonseca sídlící v Panamě. Britská média ale upozorňují, že Cameron starší se tímto jednáním nedopustil ničeho nezákonného.

Spekulace přetrvávají

Cameronova mluvčí v pondělí prohlásila, že jde o „soukromou záležitost“ a prioritou premiéra je nyní činnost vlády, na niž se bude soustředit. V úterý pak sám Cameron tvrdil, že nemá žádné offshoreové fondy. „Co se týče mých finančních záležitostí, nevlastním žádné akcie. Mám plat jako premiér, mám nějaké úspory a mám dům, kde jsme žili, to je vše,“ konstatoval premiér.

Vyhnul se ale otázce, zda jeho rodina neměla z offshoreových fondů prospěch v minulosti, a neuvedl ani, jestli z takových fondů nebude jeho rodina těžit v budoucnu. To vyvolalo další spekulace. Ve středu mluvčí oznámila: „Neexistují žádné offshoreové firmy či fondy, z nichž by premiér, jeho manželka či jejich děti těžili v budoucnosti.“ O minulosti ale opět nepadlo ani slovo.

Horizont: Svět řeší, jak zkomplikovat machinace s daněmi (zdroj: ČT24)

Bojovník za transparentnost a proti korupci je v nesnázích

Kauza přišla pro Camerona v nevhodnou dobu – premiér má už v květnu předsedat protikorupčnímu summitu, který se bude daňovými ráji zabývat. Kromě toho se pravidelně vyslovuje pro transparentnost a proti korupci. Je také vystaven tlaku, aby skoncoval s daňovými výhodami pro britská území, jako jsou ostrovy Man a Jersey.

Kauza nemusí Camerona poškodit, odvádí ale pozornost konzervativců před místními volbami plánovanými na příští měsíc a před chystaným červnovým referendem o členství Británie v Evropské unii, připomněl ředitel ústavu YouGov Anthony Wells.

„Konzervativci by mohli mluvit o něčem, v čem jsou silní, jako je například boj se zločinem nebo ekonomika, což by jim pomohlo získat hlasy. Místo toho mluví o něčem, co je pro ně velmi zlé a k čemu se labouristé mohou vyjadřovat,“ prohlásil Wells.

obrázek
Zdroj: ČT24

Problémy má i britský ministr financí Osborne, který ukončil rozhovor s BBC ve chvíli, kdy se ho redaktor zeptal na možné příjmy z offshoreových fondů. „Máme tu jasné mechanismy. Veškerý majetek ministrů a poslanců je deklarován v rejstříku,“ zdůraznil předtím Osborne.

Porošenko se brání: Chtěl jsem oddělit byznys od politiky

Kauza Panama Papers zasáhla řadu státníků i lidi kolem šéfa Kremlu nebo čínského prezidenta. Islandský premiér nabídl, že dočasně opustí funkci. Kritice čelí i ukrajinský prezident Porošenko. Podle uniklých dokumentů převedl svůj byznys na firmy sídlící v zahraničí, ačkoliv v kampani před prezidentskými volbami sliboval voličům, že svou firmu Rošen prodá.

Ukrajinský prezident vinu ale odmítá. „Ta společnost nedostala z Ukrajiny žádné peníze. Jediným cílem bylo transparentní oddělení byznysu ukrajinského prezidenta od politického vlivu,“ prohlásil Porošenko. Prezidenta odmítl vyšetřovat jak protikorupční úřad, tak generální prokuratura.

Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.

Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.

Kauza Panama Papers
Zdroj: ČTK/AP/Arnulfo Franco