Střet mezi Ázerbájdžánem a Arménií má už nejméně 30 mrtvých

Desítky vojáků padly během silného ostřelování mezi arménskou a ázerbájdžánskou armádou u Náhorního Karabachu. Podle tamních úřadů jde o nejhorší střety od uzavření příměří v roce 1994 – zapojilo se dělostřelectvo, obrněná technika i letectvo. Náhorní Karabach je oblast osídlená převážně Armény, která se odtrhla od Ázerbájdžánu. Přestřelky podle obou stran dosud pokračují. Ruský prezident Vladimir Putin obě země vyzval k okamžitému klidu zbraní.

„Ázerbájdžán podnikl otevřený útok, po celé délce hranic s Náhorním Karabachem se vedou boje,“ uvedl mluvčí arménského ministerstva Arcrun Ovannisjan. „Na obou stranách jsou padlí (…) V tuto chvíli je iniciativa v našich rukou,“ dodal. Později doplnil, že Arméni přešli místy do protiútoku.

Baku tvrdí, že ázerbájdžánské síly pouze odpověděly na mohutné ostřelování z druhé strany, přičemž nepříteli způsobily velké ztráty. Na frontě se však nadále bojuje.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany posléze přiznalo ztrátu 12 zabitých vojáků, bitevního vrtulníku Mi-24 a jednoho tanku, který prý najel na minu. Tvrdí však, že ázerbájdžánská armáda nejenže získala kontrolu nad strategickými výšinami, ale nepříteli také způsobila těžší ztráty, než sama utrpěla: Arméni prý přišli o stovku vojáků, 15 děl a šest tanků.

Jerevan dosud vlastní ztráty neupřesnil. Podle karabašských úřadů při ostřelování zahynul dvanáctiletý chlapec a další dvě děti byly zraněny. Počet zabitých vojáků nepřítele odhadl na 40 až 50.

Nové boje na hranicích Náhorního Karabachu
Zdroj: ČTK/AP/Kanal S

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil nad současným děním hluboké znepokojení a vyzval k okamžitému klidu zbraní. „Prezident vyzývá znepřátelené strany k okamžitému ukončení palby a ke zdrženlivosti, aby se zabránilo dalším obětem na životech,“ zdůraznil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se svými protějšky v Baku a Jerevanu domlouval „přijetí bezodkladných opatření ke stabilizaci situace v oblasti konfliktu“, které však Moskva nijak neupřesnila.

Arménský prezident Serž Sargsjan, který se vrátil do země z washingtonského summitu, vyčíslil v televizním prohlášení ztráty své strany na 18 vojáků. Dalších 35 bylo podle něho při „nejtěžších bojích od podpisu příměří v roce 1994“ zraněno. Nespecifikoval však, zda mrtví patří ke karabašským separatistickým silám podporovaným Jerevanem, či přímo k arménské armádě.

Ruská Gazeta spekuluje o rusko-tureckém sporu na pozadí

Ruský internetový list Gazeta.ru odhadl, že konflikt o Karabach mohly vystupňovat ázerbájdžánské úřady, aby znemožnily čerstvé turecké pokusy urovnat roztržku s Moskvou po sestřelení ruského bombardéru tureckými stíhačkami.

Ankara je vnímána jako nejbližší spojenec Baku a turecká roztržka s Ruskem prý obě země ještě více sblížila. Ázerbájdžánští experti ale namítají, že eskalace nevyhovuje ani Baku. Mohly by se tak promarnit ústupky režimu vůči Západu, jako bylo propuštění politických vězňů. 

V posledních několika letech dochází k poměrně výrazným střetům stále častěji. Ten konflikt má svoji vnitřní logiku, pro kterou nejsou potřeba nějaké externí rozbušky.
Emil Aslan