Evropská komise navrhla pro příští tři roky 700 milionů eur (zhruba 19 miliard korun) na pomoc členským zemím při migrační krizi. Peníze mají zabezpečit základní potřeby, jako je zajištění potravin a pitné vody, přístřeší či neodkladná zdravotní péče. Návrh nyní musí schválit ještě členské země a europarlament.
Brusel dá členským zemím 19 miliard na zvládnutí migračního náporu
Kvůli finančnímu balíčku se bude měnit unijní rozpočet. „Návrh zajistí evropskou odpověď založenou na solidaritě a lidskosti. Zajistí uprchlíkům základní potřeby. Umožní EU doplnit humanitární aktivity v těch členských zemích, jejichž aparát je přetížený,“ poznamenal komisař pro humanitární pomoc Christos Stylianidis na tiskové konferenci.
Tato podpora v nouzi sama o sobě naše problémy nevyřeší. Na to neexistují žádné kouzelné formule. Teď je víc než kdy předtím důležité, aby členské státy Unie spolupracovaly.
Pokud si členové osmadvacítky návrh odhlasují, dočkali by se obdobné pomoci například i během epidemií, teroristického útoku nebo ekologické katastrofy.
Evropská unie nemá v současnosti nástroj, který by centrálně umožňoval reakci na humanitární krizi v některé z členských zemí. Pomoc má být poskytována v úzké koordinaci s úřady dotčeného členského státu a za spolupráce agentur OSN a dalších mezinárodních a nevládních organizací, které budou mít znalosti konkrétní situace.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo z Turecka do Řecka za poslední dva měsíce již 122 637 nových uprchlíků. V průměru tak do země připluje přes 2000 lidí denně.
GALERIE
řecko
Makedonie pustila do země 240 běženců
Makedonské úřady ve středu dočasně otevřely hranice s Řeckem a nechaly projít asi 240 syrských a iráckých uprchlíků dál do Evropy. V současné době se na makedonsko-řecké hranici tísní na 10 tisíc lidí, uvedla agentura AP.
Kvůli regulaci přebírání běženců makedonskými úřady se v posledním týdnu na řeckém území nahromadilo přes 27 tisíc uprchlíků. Atény se obávají, že pokud se situace nezmění, bude v zemi do léta navíc 100 až 200 tisíc lidí. Obce a města, nyní i s intenzivnější spoluprací řecké armády, budují pro uprchlíky stanové tábory a zajišťují pro ně nouzové ubytování zejména v tělocvičnách a dalších halách.
- Evropská unie loni uzavřela dohodu s Tureckem, které se za příslib finanční pomoci ve výši tří miliard eur (81 miliard Kč) zavázalo lépe střežit své hranice na pobřeží Egejského moře. Právě z tureckého pobřeží totiž do Evropy připlouvá největší díl migrantů.
- Dohoda se ale zatím do počtu připlouvajících běženců příliš nepromítla, jejich počet se v prosinci a lednu sice mírně snížil, podle odborníků to ale může být spíše důsledek nepříznivého počasí než větší přísnosti tureckých úřadů.
Pětice zemí – Rakousko, Chorvatsko, Makedonie, Slovinsko a Srbsko – se před pár dny dohodla na posílení hraničních kontrol. Právě jejich rozhodnutí způsobilo, že se migranti začali hromadit v Řecku, kam se dostávají nejčastěji na lodích z Turecka. Nyní v zemi uvízlo přes 20 tisíc běženců.
OSN v této souvislosti varuje, že „Evropa je na pokraji humanitární krize, za kterou si převážně může sama“. Podle UNHCR Řecko nemůže situaci zvládnout samo a je nadále naprosto zásadní, aby státy EU uskutečnily program přesídlování uprchlíků podle kvót, na nichž se dohodly v loňském roce. Proti plánu přerozdělení 160 tisíc běženců se staví hlavně země visegrádské čtyřky včetně České republiky.