V orangutaní škole se osiřelá mláďata připravují na život v divočině

Zatímco jedni orangutanům ublížili, jiní to napravují. Mláďata bez matky jsou na člověku plně závislá. Nejde přitom jen o stravu a přístřeší: malí orangutani se musí naučit sami přežít. A tak každé ráno jedou do školky. Jídlo tam sami hledají, později se učí stavět hnízdo. „Jakmile jsou orangutani připravení, to znamená, že se naučili všechny dovednosti, které potřebují k přežití, vypustíme je do divočiny,“ přibližuje ředitelka útulku v Ketapangu na Borneu Karmele Llano Sanchezová.

Útulek v Ketapangu se stará o 102 orangutaních mláďat. Výchova každého trvá sedm až osm let. Všechna ale do přírody nevypustí - části to nedovolují následky zranění. Chovanců podobných záchranných stanic pořád přibývá. Jen loni na Kalimantanu požáry zničily domov dalším stovkám malých primátů. „Pokud neuděláme něco, abychom to masivní odlesňování zastavili, je možné, že se nám tento druh před vyhubením nepodaří zachránit,“ varuje Sanchezová.

Indonésii pokrývá třetí největší plocha tropických pralesů na světě. Podle odborníků má právě její vláda osud vzácných ekosystémů v rukou. Pokud důsledně nezakročí proti ilegálním praktikám, neposílí prevenci a nezačne už vzniklé požáry hasit, není šance, že se situace změní. Osiřelá mláďata, která dostala druhou šanci, nebude kam vracet.

Podle odhadů klesla jen na Borneu populace orangutanů za posledních šedesát let o polovinu. Přestože záchranáři pracují s velkým nasazením, přesun zvířat do útulků a rezervací situaci neřeší. Jde jen o krátkodobé řešení, které bez zachování jejich přirozeného prostředí nemůže zajistit přežití druhu.