„Stejně jako byly Spojené státy partnerem Kolumbie za časů války, dal jsem prezidentu Santosovi najevo, že budeme vašimi partnery v mírovém úsilí,“ prohlásil Obama při přijetí kolumbijského protějšku v Bílém domě.
Na samotnou podporu mírového procesu v Kolumbii má být v americkém rozpočtu vyčleněno více než 390 milionů dolarů. Kromě toho Washington přispěje 33 miliony dolarů na mezinárodní program, jenž má Kolumbii pomoci při uskutečňování plánu odstranit miny do pěti let. Obama navíc vyzval další státy světa, aby se k tomuto úsilí USA a Norska připojily.
Počátky konfliktu sahají až do roku 1948, kdy radikálové zavraždili populistického politika Jorgeho Gaitána. Ve skutečnou občanskou válku, pro kterou mezi místními zdomácnělo označení La Violencia, přerostlo násilí až na přelomu 50. a 60. let.
Kdo jsou povstalci z FARC? Oficiálně socialisté, ve skutečnosti obří kartel
Nejdelší válka v Latinské Americe si vyžádala od roku 1964 životy na 220 tisíc lidí a miliony obyvatel přinutila opustit svůj domov. Levicová organizace FARC je na seznamech teroristických organizací v USA i v EU. V jejích řadách stále bojuje asi devět tisíc lidí.
„Oficiálně chtějí takzvaný kolumbijský socialismus, ale časem se z toho stal veliký kšeft. Stali se největší kokainovou a opiovou firmou, obrovským kartelem,“ řekl Českému rozhlasu etnolog Mnislav Zelený s tím, že povstalci třeba také unášejí lidi nebo vybírají „revoluční daně“.
Mírové rozhovory začaly v Havaně v listopadu 2012. Vyjednávači se již dohodli na pozemkové reformě, zapojení někdejších povstalců do politiky a na společné strategii omezení obchodu s drogami.
V prosinci podepsaly obě strany dohodu o finančním odškodnění obyvatel Kolumbie, které poškodily útoky vládních vojsk či povstalců během jejich dlouholetého konfliktu.
Vláda rovněž přislíbila, že se postará o obnovu infrastruktury ve venkovských oblastech. Vyjednávači se dohodli i na vytvoření zvláštních tribunálů, které budou soudit bojovníky FARC i vládní vojáky v souvislosti s jejich bojovou činností.
