Pád MH17: Pozůstalí i nizozemská média chtějí důkazy a potrestání viníků

V Nizozemsku roste nespokojenost rodin obětí z letounu MH17 sestřeleného nad Ukrajinou. Bojí se, že pachatelé kvůli nedostatku klíčových důkazů nebudou nikdy dopadeni. Na palubě stroje na lince Amsterodam – Kuala Lumpur bylo 298 lidí. Nikdo nepřežil. I když nizozemská vláda ujišťuje, že pro označení viníků udělá vše, pozůstalí jsou skeptičtí.

Víc než rok a půl od sestřelení MH17 se otec jednoho z pasažérů pustil do akce. Jeho syn měl americko-nizozemské občanství, a tak napsal americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu, aby zveřejnil vojenské satelitní a radarové snímky ze sestřelení letounu.

Ukrajina tvrdí, že je nemá a Rusko zase, že je smazalo. „Chceme znát pravdu. Jsme si jistí, že na satelitních záběrech, které má USA, ji můžeme vidět,“ zdůraznil Thomas Schansman.

Americká ambasáda odepsala, že šéf diplomacie určitě odpoví. Vyšetřovatelé už satelitní snímky viděli. Otec zabitého studenta se bojí, že je kvůli režimu utajení nikdy nebude moct obžaloba použít proti pachatelům u soudu.

Tragédie MH17: Pozůstalí volají po rychlém potrestání viníků (zdroj: ČT24)

Na chybějící informace o sestřelení MH17 si v Nizozemsku nestěžují jen rodiny obětí, ale také nejsledovanější média v zemi. Šéfredaktor nizozemské veřejnoprávní televize se spojil s komerční televizí RTL a jedním deníkem – společně chtějí udělat rekonstrukci sestřelení MH17.

Nizozemskou vládu ženou k soudu za to, že je na informace skoupá. „Dali nám dokumenty, které jsme si nemohli přečíst. Velká část z nich totiž byla začerněná. Nevíme, co v nich je,“ podotkl šéfredaktor veřejnoprávní TV NOS Marcel Gelauff.

Celkem 298 obětí sestřeleného MH17 už bylo pohřbeno. U mnohých pozůstalých ale narůstá strach, že vrazi nikdy nebudou dopadení.

Podle nizozemských vyštřovatelů malajsijský boeing v červenci 2014 sestřelila nad východní Ukrajinou ruská protiletadlová raketa Buk odpálená z pozic proruských separatistů. Pád letounu nikdo nepřežil. Separatisté i Moskva vinu opakovaně odmítají. Ruské úřady označily závěry vyšetřovaní za „nepřesné“ a „nepodložené“.