Cílem diplomatického úsilí směřujícího k ukončení čtyřletého konfliktu v Sýrii je dosažení dlouhodobého řešení, které nezahrnuje stávajícího prezidenta Bašára Asada. Uvedla to německá kancléřka Angela Merkelová v projevu, v němž seznámila Spolkový sněm s postojem vlády před summitem EU.
Merkelová chce Sýrii bez Asada a ponechání protiruských sankcí
Merkelová před odjezdem na unijní summit (zdroj: ČT24)
Unijní summit se bude ve čtvrtek a v pátek věnovat uprchlické krizi, hrozbám islámských radikálů, požadavku Británie na reformu EU a řešení krize v Sýrii. „Jde o to ukončit válku v Sýrii bez Asada… Asad nikdy nemůže být součástí dlouhodobého řešení,“ potvrdila Merkelová požadavek Západu.
Brusel rozhodnutí o prodloužení sankcí vůči Rusku neustále odkládá
Kancléřka se také zastavila u mírových dohod z Minsku. Podle ní zatím nedošlo k jejich stoprocentnímu splnění, tudíž nemohou být zrušeny protiruské sankce. Minské dohody stanovují podmínky zastavení palby a politického urovnání konfliktu mezi Ukrajinou a proruskými separatisty v Donbasu. Dohody rovněž počítají s odchodem cizích vojsk a žoldnéřů a předáním kontroly nad ukrajinskou hranicí Kyjevu.
Na summitu EU by měly být prodlouženy protiruské sankce (zdroj: ČT24)
Evropská unie se chystá protiruské restrikce prodloužit o půl roku. Platí od července 2014 - jako odplata za okupaci Krymu. „Jsme přesvědčeni, že Evropská unie ukáže jednotu, sankce budou pokračovat a budou spojeny s úplným splněním minských dohod ze strany Ruské federace,“ konstatoval ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.
Ministr zahraničí stejně jako já se budeme prosazovat, aby stávající sankce proti Rusku byly prodlouženy, ale především budeme pracovat na tom, aby se dohody z Minsku naplnily.
Evropské země ale zatím jedním hlasem nepromluvily. Automatické prodloužení protiruských sankcí měli v tichosti posvětit velvyslanci osmadvacítky už minulou středu, jejich rozhodnutí ale zablokovala Itálie, která o nich chce diskutovat ještě na vyšší politické úrovni. Sankcím se vyhnuli i ministři zahraničních věcí EU na své pondělní schůzce v Bruselu.
Merkelová během projevu ve Spolkovém sněmu
Sankce Západu, které dopadají na banky, energetický i zbrojní průmysl, spolu s nízkou cenou ropy tvrdě zasáhly ruskou ekonomiku. Její oslabení přiznává i šéf Kremlu Vladimir Putin. „Spadly ceny ropy i tradičních vývozních komodit. Omezil se přístup ruských společností na světové finanční trhy. Vím, že to pro mnohé není lehké,“ podotkl prezident. Sankce poznamenaly i obchodní vztahy Ruska s jednotlivými evropskými zeměmi.
Nedomnívám se, že by Moskva pod vlivem sankcí změnila své chování, ale minimálně to ekonomicky Moskvu oslabuje a omezuje to i její vojenský potenciál k tomu, aby pokračovala ve svém jednání.
Chceme Británii v Unii, ale ne za cenu popření základních principů
Dalším z témat vrcholného jednání osmadvacítky jsou požadavky Velké Británie na strukturální změny fungování Unie. „Na jednu stranu chceme dosáhnout dohody, se kterou by britská vláda mohla vést úspěšnou kampaň před plánovaným referendem o setrvání země v Evropské unii,“ konstatovala Merkelová. „Na druhou stranu nechceme zpochybňovat základní principy evropské integrace, a také to neuděláme. Jejich součástí je především princip volného pohybu a princip odmítající diskriminaci některých občanů Evropy,“ dodala.
David Cameron
Britský premiér David Cameron slíbil britským voličům do konce roku 2017 referendum o setrvání země v EU poté, co s partnery dojedná novou podobu vzájemných vztahů. Věc se začala fakticky řešit až na podzim, nejprve v sérii dvoustranných jednání. Nyní se bude tématem poprvé fakticky zabývat summit.
V listopadu poslal Cameron šéfovi unijních summitů Donaldu Tuskovi dopis, ve kterém formuloval, co přesně je třeba dojednat. Už nyní je z reakcí unijních zemí jasné, že tři oblasti požadovaných změn jsou řešitelné, byť někdy zřejmě s problémy. Jde o věci jako ochrana zemí mimo eurozónu, dohoda o posilování konkurenceschopnosti Unie i snaha, aby se Londýna netýkal závazek „stále těsnější Unie“ z evropských smluv.
Při diskusích na pracovní úrovni ale vyjednávači narazili u čtvrté oblasti, v níž chce Cameron omezit sociální benefity pro příchozí do Británie z jiných zemí EU. Ostatní země upozorňují, že podobné řešení by jasně diskriminovalo občany jiných unijních zemí, je v rozporu s evropským právem a zřejmě by vyžadovalo změny základních unijních smluv.