Beate Zschäpeová z německé neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU) je obžalována z podílu na vraždách deseti lidí převážně tureckého původu, na bombových útocích a na loupežných přepadeních. Jako jediná ze skupiny přežila, dva zbylí členové Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt spáchali sebevraždu. Obvinění odmítla. Činy prý spáchaliMundlos s Böhnhardtem a ona se o nich dozvídala až zpětně.
Německé neonacistce hrozí za vraždy Turků doživotí. Vinu dává mrtvým členům své skupiny
Obhájce Mathias Grasel dopoledne v přítomnosti své klientky zahájil čtení její obsáhlé výpovědi. Čtyřicetiletá Zschäpeová se prý o vraždách i o bombových útocích spáchaných NSU vždy dozvěděla teprve po činu. Údajně ji tyto činy šokovaly. Měla prý přemlouvat oba muže, aby se zločiny přestali, policii však o událostech neinformovala. Mundlos a Böhnhardt jí údajně řekli, že v případě odhalení spáchají sebevraždu, a Zschäpeová tomu chtěla za každou cenu zabránit.
Příbuzným obětí se Zschäpeová omluvila, prý cítí morální vinu. Ve svém prohlášení však zdůraznila, že zločiny spáchali Mundlos a Böhnhardt. Zschäpeová v prohlášení také uvedla, že se nikdy nepovažovala za skutečnou členku NSU. „Oni mě nepotřebovali. To já jsem potřebovala je,“ přečetl Grasel z prohlášení obviněné.
Zschäpeová se přiznala pouze k podpálení bytu ve Zwickau, kde se skrývala s oběma muži. Prý to udělala na žádost Böhnhardta a Mundlose, aby zničila důkazy o činnosti NSU poté, co skupinu odhalila policie.
V německých médiích se spekulovalo, jestli Zschäpeová neprodělala nervové zhroucení, a proto nemůže sama vypovídat. Její obhájci to nepotvrdili a obviněná působila v soudní síni uvolněným dojmem. Usmívala se do kamer a se svými právníky žertovala.
Žila v neúplné rodině, matka byla alkoholička
Čtyřicetiletá Zschäpeová v úvodu výpovědi prohlásila, že měla těžké dětství v bývalé Německé demokratické republice, protože žila v neúplné rodině a její matka byla alkoholička. V první polovině 90. let se seznámila s Uwem Mundlosem a s Uwem Böhnhardtem, kteří ji přivedli na krajně pravicovou scénu v Jeně.
Podle státního zastupitelství vytvořila Zschäpeová s těmito muži buňku NSU, která se stáhla do ilegality. V letech 2000 až 2007 údajně spáchali po celém Německu deset vražd, převážná většina obětí byla tureckého původu. Trojici jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem v letech 2001 a 2004, které si vyžádaly 23 zraněných, a dále 15 případů přepadení bank.
Uwe Mundlos, Beate Zschäpeová a Uwe Bönhardt
Skupinu odhalili po mnoha letech
Vyšetřovatelé se původně domnívali, že vraždy jsou součástí vyřizování účtů mezi tureckými rodinami, a proto hledali viníky v okolí obětí. Rasový motiv zpočátku vůbec neprověřovali. Za to jsou teď kritizováni. NSU odhalili až v roce 2011 a zadržet se podařilo pouze Zschäpeovou. Mundlos a Böhnhardt spáchali sebevraždu.
Výpověď Zschäpeové přilákala velkou pozornost veřejnosti. Podle televizních záběrů se před soudní síní v Mnichově tvořily dlouhé fronty, všichni lidé se dovnitř nedostali. O průběhu procesu informují na Twitteru zpravodajové většiny německých médií, téma se dopoledne stalo nejsledovanějším mezi německými uživateli sítě.
Černohorský: Právníci pozůstalých jsou k dopadu výpovědi Zschäpeové skeptičtí (zdroj: ČT24)