Rakousko vystaví plot na hranici se Slovinskem, aby mohlo kontrolovat masový příliv migrantů do země. Uvedla to tamní ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová (ÖVP), která už zadala plány na výstavbu bariér. Podle nejnovějších informací rakouské televize ORF vyroste toto oplocení během následujících dvou týdnů. Slovinský premiér reagoval, že pokud plán EU na zastavení přílivu migrantů přes Balkán neuspěje, je jeho země připravena okamžitě postavit plot na hranici s Chorvatskem.
Rakouský plot vyroste do dvou týdnů, bariéry zvažuje i Slovinsko
„V posledních týdnech jsou skupiny migrantů stále netrpělivější, agresivnější a emotivnější… Jde o to, abychom zajistili spořádaný vstup běženců do naší země, ne o zavření hranic,“ vysvětlila ministryně za lidovou stranu ve vysílání rakouské televize Oe1.
„Situace zde je velmi dynamická. Denně nám přechází hranici 3000 až 8000 lidí. Musíme se ale připravit, (že jejich počet může vzrůst) na 12 tisíc,“ dodala Miklová-Leitnerová s tím, že „zadala plány pro výstavbu speciálních technických bariér“.
Žádný časový rámec pro vybudování plotu ale ministryně vnitra nezmínila. Podle nejnovější informace rakouské veřejnoprávní televize ORF by tzv. „technické zabezpečení“ mělo na rakousko-slovinské hranici stát nejpozději do deseti až čtrnácti dnů.
Balkánskou trasou přichází největší počet uprchlíků (zdroj: ČT24)
Když maďarská vláda před téměř dvěma týdny zavřela hranice s Chorvatskem, začala většina migrantů proudit novou trasou přes Slovinsko a Rakousko dál do Německa. Jižní hranici Rakouska teď každý den překročí kolem deseti tisíc běženců převážně ze Sýrie a Iráku. V takovém množství není možné všechny registrovat.
Brusel prý o plánech Rakouska nic neví
Mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová v reakci na slova Miklové-Leitnerové uvedla, že evropská exekutiva nebyla o podobném záměru Rakouska informována. Její předseda Jean-Claude Juncker však plánuje si ještě ve středu odpoledne pohovořit o vývoji migrace s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem (SPÖ).
Mluvčí Bertaudová navíc připomněla, že už 16. září Rakousko oznámilo začátek dočasných pohraničních kontrol na vnitřní schengenské hranici. V polovině října pak Vídeň tento stav prodloužila na maximální možnou celkovou dobu dvou měsíců. V odpovědi se ale vyhnula tomu, zda by tedy Rakousko mělo k 16. listopadu kontroly na hranicích ukončit.
Spolupracovnice ČT: Oplocení bude stát do čtrnácti dnů (zdroj: ČT24)
Na Rakousko se snáší kritika z Německa
Přístup Rakouska ostře kritizoval německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU). Migranty prý rakouská policie záměrně nechává za tmy u německé hranice, aby mohli nerušeně přejít na druhou stranu. Jde tak zatím o nejsilnější kritiku Berlína na adresu sousedního státu za poslední dva měsíce, kdy migrační krize Evropu pohlcuje.
„Jednání Rakouska v posledních dnech je nepatřičné… Všimli jsme si, že migranti jsou v noci odváženi k německé hranici bez jakéhokoli zaopatření a upozornění. Rakousko včera (v úterý) slíbilo, že se vrátí k organizovanému postupu. Očekávám, že se tak stane okamžitě,“ uvedl de Maiziére na tiskové konferenci v Berlíně.
Německý ministr vnitra také uvedl, že německá vláda bude vracet většinu afghánských migrantů zpět do jejich do vlasti. Podle něj nemohou automaticky očekávat schválení žádosti o azyl. Stejně tak se podle něj budou muset do své domoviny vrátit desítky tisíc migrantů původem z balkánských zemí. Ministr uvedl, že počet běženců proudících do Německa se v posledních dnech výrazně zvýšil.
obrázek
Poslanec CDU: Na hranice s Rakouskem a ČR povolejme Bundeswehr
Podle poslance a bezpečnostního experta německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Henninga Otteho by Německo mělo k zajištění bezpečnosti svých hranic s Rakouskem a Českem nasadit svou armádu. Ta by prý měla využívat bezpilotní letouny, vrtulníky a radary.
Federální a státní policie jsou totiž podle něj v současné době maximálně vytíženy a měly by proto dostat technickou podporu armády v souladu s článkem 35 německé ústavy, míní člen obranného výboru Spolkového sněmu.
„Abychom zabránili nekontrolovanému překračování hranice z Rakouska a České republiky do Německa, je zapotřebí na hranicích zavést komplexní bezpečnostní opatření,“ řekl v úterý člen konzervativní CDU premiérky Angely Merkelové listu Cellesche Zeitung.
Otte současně připomněl nasazení příslušníků Bundeswehru v souvislosti se summitem G8 v německém Heiligendammu v roce 2007. „Co bylo možné v Heiligendammu, musí být možné i v Bavorském lese,“ dodal odborník na obranu.
Nebezpečí cesty přes vodu - v Egejském moři zahynulo jedenáct lidí
Při pokusu dostat se na člunech z Turecka na řecké ostrovy se dnes utopilo nejméně 11 lidí, bylo mezi nimi i několik dětí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na řecké úřady. Uprchlíci nadále ve velkém počtu směřují z Turecka přes Egejské moře do Řecka na chatrných
plavidlech, cesta je ale stále náročnější kvůli zhoršujícímu se počasí.
Řecké pobřežní stráži se podařilo zachránit 242 osob z dřevěné lodi, která se potopila u pobřeží ostrova Lesbos. Nejméně tři lidé ale přišli o život. Záchranná operace i nadále pokračuje. Podle pobřežní stráže nebylo jasné, kolik osob se v době neštěstí na plavidle nacházelo. Mezinárodní organizace pro migraci s odvoláním na některé zdroje uvedla, že na lodi bylo dvě stě lidí, jiné zdroje ale hovořily o tři sta osobách.
Podle pobřežní stráže zemřeli již dříve během dne tři děti a jeden muž u pobřeží ostrova Samos, dalších 51 osob z té samé malé lodi bylo zachráněno. Při jiném incidentu se u stejného ostrova utopila pětiletá dívka. Sedmiletý chlapec pak zahynul u břehů ostrova Lesbos, kam míří nejvíce běženců. Dvanáctiletá dívka skončila po stejném lodním neštěstí v nemocnici a její stav je kritický. Žena a dvě děti se utopily u ostrova Agathonisi.
Na Lesbos denně přijíždí až čtyři tisíce uprchlíků, téměř tři čtvrtiny z nich tvoří Syřané.