Ve Frankfurtu nad Mohanem se konají oficiální vzpomínkové akce, jimiž si Německo připomíná 25. výročí jednocení země. V německé finanční metropoli v poledne vystoupí s projevy kancléřka Angela Merkelová i prezident Joachim Gauck. Oslavy ale pořádají i další města.
Německo si připomíná čtvrt století od sjednocení
Frankfurt se stal centrem letošních vzpomínkových akcí, protože výročí německé jednoty se tradičně oslavuje ve spolkové zemi, která v daný rok předsedá Spolkové radě - letos je jí Hesensko.
V červnu 1989 západoněmecký spolkový kancléř Helmut Kohl v neformálním rozhovoru se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem prohlásil, že ke sjednocení Německa jednou dojde s toutéž jistotou, s níž vody Rýna vždy doputují do moře. Jak se později svěřil, myslel si v té době, že to bude otázkou tří až čtyř let. Ve skutečnosti se tak stalo už 3. října 1990.
Merkelová a Gauck se setkají mimo jiné s Michaelem Schlosserem, který utekl z komunistické NDR pomocí podomácku sestaveného letadla, nebo s východoněmeckým pohraničníkem Haraldem Jägerem, který v roce 1989 na berlínské ulici Bornholmer Strasse jako první otevřel hraniční závoru a umožnil volné cestování mezi oběma částmi rozděleného města.
Slaví se i jinde, v Berlíně skromněji než loni
Pouliční oslavy se konají i v dalších městech, v Berlíně bude jejich ústředním bodem prostranství před Braniborskou bránou, kolem níž kdysi vedla zeď rozdělující město. Kromě hudebních vystoupení se zde budou na velkoplošné obrazovky promítat historické záběry z doby sjednocení Německa, ale také z vrcholných okamžiků, které Němci prožili jako jeden národ v uplynulém čtvrtstoletí - mimo jiné uvedení kardinála Josefa Ratzingera do papežského úřadu nebo loňské vítězství na fotbalovém mistrovství světa. Rozsah oslav v německé metropoli je ale výrazně menší než loni v listopadu, kdy si město připomínalo 25 let od pádu Berlínské zdi.
Sjednocení Německa bylo rychlejší, než se čekalo
Klíčovou úlohu při sjednocení Německa, rozděleného po celou dobu studené války na dva odlišné státní útvary, sehrál sovětský vůdce Michail Gorbačov, který dal po svém nástupu do čela komunistické strany Sovětského svazu v polovině 80. let najevo, že Moskva již nehodlá vojensky intervenovat do vnitřních záležitostí svých satelitů, jako to učinila například v srpnu 1968 v Československu.
GALERIE
Němci si připomínají čtvrtstoletí od sjednocení země
Německá demokratická republika (NDR) čelila koncem studené války narůstajícím hospodářským problémům a od léta roku 1989 i masovému exodu svých občanů na Západ. V září 1989 se obyvatelé NDR začali na náměstích hlasitě dovolávat politických reforem. Po následném pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 se touha po zavedení občanských svobod spojila s požadavkem na sjednocení se Spolkovou republikou Německo (SRN). Heslo předchozích týdnů Národ jsme my bylo na manifestacích nahrazeno sloganem Jsme jeden národ.
Zhroucení komunismu v NDR bylo nečekaně rychlé a bonnští politici byli nároky východních Němců zaskočeni. Záhy se však chopil iniciativy západoněmecký kancléř Helmut Kohl, který už koncem listopadu 1989 představil veřejnosti svůj Desetibodový program na překonání rozdělení Německa a Evropy.
Komplikovaná diplomatická jednání ve formátu dva plus čtyři (dva německé státy plus čtyři vítězné mocnosti - Sovětský svaz, USA, Velká Británie a Francie) vyvrcholila v polovině září 1989 podpisem Smlouvy o konečném uspořádání ve vztahu k Německu. Na konci srpna 1990 byla v Berlíně podepsána německo-německá smlouva o sjednocení, které bylo završeno slavnostním státním aktem v Berlíně 3. října 1990. Toto datum se do evropské historie zapsalo rovněž jako den, kdy skončila platnost všech pravomocí čtyř vítězných mocností v Německu.
Německo-německá smlouva o sjednocení
Rozdíly mezi východem a západem přetrvávají
Mezi oběma částmi kdysi rozdělené země dodnes přetrvávají velké rozdíly. Někdejší NDR hospodářsky zaostává za zbytkem země, její obyvatelé se dožívají nižšího věku a rodí se tu méně dětí. Podle prognózy statistického úřadu tak budou v roce 2030 tvořit třetinu obyvatel nových zemí lidé starší 65 let. Ve starých zemích bude tato hranice dosažena až v roce 2060.
Východní Němci mají i odlišné politické preference než západní - na východě země také mají svou mocenskou základnu radikální politické strany - postkomunistická Levice a krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD). Němečtí politici nicméně označují sjednocení země bez ohledu na politickou příslušnost za úspěch.
GALERIE
Hranice mezi Západním a Východním Berlínem před rokem 1990 a dnes
Bývalá NDR prošla bouřlivým hospodářským rozvojem v první polovině 90. let, kdy se rychle přiblížila starým spolkovým zemím. Zatímco v roce 1990 byl HDP na obyvatele na východě třetinový proti západu, v roce 1995 už překonal hranici 60 procent. Následně se však dohánění západu zpomalilo a v současnosti je HDP na obyvatele v bývalé NDR o třetinu nižší než ve starých spolkových zemích.
Slabší hospodářská výkonnost nových spolkových zemí se projevuje i tím, že zde jsou platy zhruba o pětinu nižší než ve starých a tento poměr se nemění od poloviny 90. let.
GALERIE
Vnitroněmecká hranice před a po roce 1990
Hospodářské rozdíly jsou znát i mimo ekonomiku, například ve fotbale. Od roku 2009, kdy sestoupila Energie Chotěbuz, není v bundeslize žádný klub z bývalé NDR. Mezi 18 účastníky druhé nejvyšší soutěže jsou jen dva východoněmecké týmy, slavné kluby bývalé NDR Hansa Rostock nebo Dynamo Drážďany hrají až třetí ligu. Na propadu východoněmeckých klubů se podepsaly ekonomické změny po sjednocení, kdy týmy přišly o své dosavadní sponzory, jimiž byly policie, armáda nebo velké podniky, z nichž ale velká část zkrachovala. Špičkové hráče pak zlákaly západoněmecké kluby.
Němci a Rusové musí spolupracovat pro blaho Evropy, řekl Gorbačov
„Historie nás učí, že když Rusové a Němci jdou ruku v ruce, výhody z toho mají jak oba národy, tak všichni Evropané. Čím otevřeněji a aktivněji spolu Putin a Merkelová budou hovořit, tím lepší to pro nás bude,“ řekl vpředvečer výročí Gorbačov v rozhovoru s listem Bild. „Spolupráce pomáhá oběma našim národům posouvat se kupředu. Naše dobré vztahy tvoří nevyčíslitelný kapitál. Nesmíme ho promrhat, právě naopak musíme podniknout vše, abychom ho zvětšili a posílili - obzvláště v těchto těžkých dnech,“ prohlásil první a poslední prezident Sovětského svazu.