Lidé po celém světě pozorovali v noci z neděle na pondělí vzácnou nebeskou událost – souběh superúplňku se zatměním Měsíce. Takzvaný „krvavý měsíc“ byl nad ránem vidět i v Česku, stovky lidí proto strávily noc ve hvězdárnách. Podle BBC byl jev naposledy pozorován v roce 1982 a na další si musí nadšenci počkat až do roku 2033.
PODÍVEJTE SE: Vzácný nebeský úkaz přezdívaný „krvavý měsíc“ pozorovali i lidé v Česku
Lidé si v noci z neděle na pondělí neváhali přivstat. Nadšenci sledovali noční oblohu od Severní Ameriky přes Evropu až po severní Afriku a západní Asii. V centru New Yorku, nad kterým bylo jasné nebe, se v ulicích shromáždily k pozorování úkazu davy lidí.
„Efekt superúplňku je skutečně pozorovatelný, protože Měsíc je v té době o patnáct procent větší, což znamená, že také víc svítí – osvětlení krajiny bylo opravdu výrazné,“ konstatoval mluvčí astronomického ústavu Pavel Suchan.
GALERIE
Superměsíc
Jev byl pozorovatelný i na území České republiky zhruba mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. Zájem o jeho sledování byl podle Suchana velký. Například do hvězdárny ve středočeském Ondřejově přišly navzdory nepřízni počasí desítky lidí.
V neděli odpoledne jsme skoro propadli panice, protože pořád drnčely telefony, jestli mohou lidé přijít. Oblačnost ve středních Čechách ale nakonec ten počet snížila, takže na hvězdárně v Ondřejově bylo kolem šedesáti lidí, což bylo akorát na tři dalekohledy, takže si to všichni užili.
Na brněnské hvězdárně úkazu přihlíželo kolem devíti set návštěvníků. „Sliboval jsem si od toho přesně to, co jsem viděl. Paráda. Byl to vážně pěkný zážitek,“ prohlásil jeden z návštěvníků.
Superměsíc v Praze
Měsíc se brzy ráno nacházel nejblíže Zemi, proto se jevil o 30 procent zářivější a o čtrnáct procent větší než obvykle, uvedla agentura AFP. Země, Slunce a Měsíc se navíc ocitly v jedné ose, takže Měsíc – který sám o sobě nezáří – nebyl osvětlen Sluncem, nýbrž slunečními paprsky, jež se lámaly v zemské atmosféře. Díky tomu získal zvláštní načervenalé zbarvení.
Barvu a sytost Měsíce v zemském stínu mohou podle astronomů ovlivnit dvě věci. Jednak stav znečištění atmosféry; především po silných sopečných erupcích může být Měsíc velmi tmavý.
Druhým faktorem je jeho poloha v zemském stínu – je-li na okraji stínu, má často naoranžovělou či světle červenou barvu. Naopak uprostřed stínu, kam dopadá nejméně slunečního světla lámaného zemskou atmosférou, bývá barva úplňku až nahnědlá, píše astronomický ústav na webu.
Krvavý měsíc v Salt Lake City
Konec světa (opět) nepřišel
Mormonská církev musela v uplynulých dnech vyvracet tvrzení jednoho z mormonských autorů, který hovořil v souvislosti s krvavým měsícem o konci světa. Církev stoupence ujistila, že tentokrát nenastane. Křesťanský pastor už dříve varoval, že by tato nebeská událost mohla znamenat začátek „strašných událostí po celém světě“, napsal Daily Mail.
Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, což znamená, že se jeho vzdálenost od mateřské planety pravidelně mění. V nejzazším bodě se vzdálí až na 405 tisíc kilometrů, zatímco v nejbližším bodě se přiblíží na 363 tisíc kilometrů.
GALERIE
Superměsíc