V Polsku se naplno rozhořel předvolební boj. Opoziční pravicová strana Právo a spravedlnost se pustila do vládní Občanské platformy, že i přes rekordní hospodářský růst v zemi trpí hlady skoro milion dětí. Poláci půjdou volit nové zákonodárce na konci října.
Emoce v předvolebním Polsku: Necháváte tisíce dětí hladovět, pustila se opozice do vlády
Předvolební kampaň v Polsku se mění v sérii velmi emotivních slovních výpadů. „Žádné dítě v Polsku nesmí hladovět. Dokážeme to. Poradíme si,“ tvrdí polská pravicová opozice v předvolebním spotu. „V Polsku je pořád velký počet dětí s nedostatečnou výživou, prostě podvyživených,“ konstatoval Mariusz Blaszczak z Práva a spravedlnosti.
Davy hladových dětí neexistují, říkají experti
Vláda premiérky Ewy Kopaczové to odmítá. „Je to podlá lež, sloužící předvolební kampani. Není to pravda, takový obecnější problém v Polsku neexistuje,“ zdůraznil Stefan Niesolowski, z Občanské platformy.
Ani nezávislí experti přitom davy hladových dětí nepotvrdili. Občanská platforma je i přesto pod obrovským tlakem – po osmi letech u moci se jen těžko zbavuje obrázku do sebe uzavřené kasty, která ztratila kontakt s obyčejnými lidmi.
Více než polovina Poláků podle průzkumů počítá s tím, že po volbách bude vládnout opoziční pravice. „Podle sociologických průzkumů má pravice výrazný náskok. Může se to změnit, ale v současnosti už vede o deset i více procent,“ poznamenal analytik Lukasz Lipiński.
Předvolební spot polských konzervativců budí emoce (zdroj: ČT24)
Občanské platformě teče do bot, slibuje radikální reformy
Občanská platforma to ale nevzdává a na poslední chvíli slibuje radikální reformy – třeba zjednodušení a snížení daní nebo zlepšení zdravotní péče. Sliby opozice označuje za populistické a nesplnitelné. Do konečného výsledku by mohly promluvit ale i další partaje jako hnutí bývalého rockera Pawla Kukize, které se v průzkumech objevuje na bronzové pozici.
List Dziennik Gazeta Prawna koncem června napsal, že Právo a spravedlnost hodlá v případě vítězství v parlamentních volbách uvalit nové daně na banky a supermarkety. Daň ve výši 0,39 procenta na aktiva bank, pojišťoven a investičních fondů by měla do státní pokladny ročně přinést kolem 7,4 miliardy zlotých (přes 47,5 miliardy korun), daň z obratu supermarketů pak až tři miliardy zlotých ročně.