V největší islámský chrám v Evropě se změnila staronová chrámová mešita v Moskvě, jejíž kompletní přestavba přišla v přepočtu na více než čtyři miliardy korun. Ruský prezident Vladimir Putin při slavnostním otevření apeloval na „pravé hodnoty islámu“.
Ruský prezident je přesvědčen, že se mešita „stane pro muslimy v Moskvě a v celém Rusku nejdůležitějším duchovním centrem, zdrojem osvěty, šíření humanistických idejí a původních pravých hodnot islámu“ ku prospěchu společné věci se stoupenci dalších vyznání v Rusku.
„Právem můžeme říci, že jsme právními následníky nejen Sovětského svazu, carské říše, Moskevské a Kyjevské Rusi, ale i Volžského Bulharska, Zlaté hordy a kavkazských státních útvarů, vytvořených ještě současníky proroka Mohameda,“ připomněl Putin, než si vyzul boty a vstoupil do mešity, následován svými hosty.
Většina z přibližně dvaceti milionů ruských muslimů žije na severním Kavkazu a v Povolží. Na dva miliony muslimů v Moskvě připadá šest mešit.
Kromě Putina na ceremonii promluvil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a palestinský vůdce Mahmúd Abbás, mezi hosty byl i vatikánský velvyslanec a hlavy ruských regionů obývaných muslimy. „V Turecku něco takového nemáme,“ prohlásil Erdogan po prohlídce chrámu.
Původní mešita z roku 1904, jejíž stržení v roce 2011 vyvolalo polemiky, byla během rekonstrukce zvětšena na dvacetinásobek – z 908 na 19 000 čtverečních metrů. Pojme až 10 tisíc věřících. Kupoli chrámu pokrývá tenká vrstva zlata, minaret se prý schválně podobá Spasské věži Kremlu. Na opravu uspořádali sbírku věřící, přispěl dagestánský miliardář Sulejman Kerimov i turecká vláda, která darovala dveře, lustry a modlitební koberečky.
Původní mešitu, postavenou jedním z tatarských kupců, svého času navštívil první indonéský prezident Sukarno, egyptský prezident Gamál Násir či libyjský vůdce Muammar Kaddáfí. Před moskevskými olympijskými hrami v roce 1980 jí hrozilo zbourání, ale zachránili ji velvyslanci arabských zemí. Znovu měla být otevřena na jaře příštího roku, ale rekonstrukce byla uspíšena, aby se otevření stihlo „na počest veteránů“ v roce 70. výročí vítězství ve druhé světové válce.
