Úterní přijetí uprchlických kvót navzdory nesouhlasu čtyř členských států Evropské unie zvedlo vlnu ohasů nejen na politické scéně, ale i v médiích. Britové upozorňují, že přijetí tak závažného kroku poměrnou většinou může způsobit rozštěpení kontinetu. Ze Slovenska zaznívají poznámky o aroganci moci a protlačení vůle silnějších.
Bouřlivé ohlasy médií na přijetí kvót: Arogance moci, štěpení kontinentu
Rozmístění migrantů v zemích EU přes odpor Česka, Slovenska, Rumunska a Maďarska je podle deníku The Telegraph „vysoce rozdělujícím“ krokem a hrozí kvůli němu štěpení kontinentu. Evropští představitelé doufali, že se ohledně rozmístění 120 tisíc migrantů najde shoda, ale nakonec se záměr prosadil proti vůli čtyř východoevropských zemí. Podle listu se tím z jednání o přistěhovalecké krizi na nadcházejícím summitu EU stává „napjatá záležitost“.
Podobně se vyjádřil i deník The Independent. Kromě jiného si také všímá varování českého premiéra Bohuslava Sobotky, který před úterní schůzkou řekl, že jakákoli snaha o vnucení schématu pro rozdělení uprchlíků může skončit zesměšněním Evropské komise a vlád, které tuto myšlenku podpořily.
Někteří vysocí evropští představitelé podle The Independent po týdnech vyjednávání kolem přistěhovalecké krize dávají stále více najevo podrážděnost. „Je to to nejhorší, co jsem v rámci řešení evropských otázek zažil za posledních více než 20 let,“ citoval list nejmenovaného vysokého diplomata.
Německý tisk: Rozhodnutí ministrů jako rozbuška na summitu
Německá média si všímají faktu, že Unie přijala tak zásadní rozhodnutí i přes odpor čtyř států a nesnažila se o konsenzus. „Navzdory všem očekáváním přece jen ministři vnitra EU rozhodli o rozdělování žadatelů o azyl. Byla to však vynucená dohoda, protože čtyři státy východní a střední Evropy se postavily proti ní. Ministři tak přijali rozhodnutí pouze kvalifikovanou většinou, a ne na základě konsenzu všech zemí, jak je obvyklé,“ napsal nejčtenější německý deník Bild.
„Rozhodnutí ministrů vnitra z předchozího dne může zapůsobit jako rozbuška na summitu EU,“ varoval deník Rheinische Post. Hlavy evropských států a vlád budou na mimořádném summitu jednat právě o otázkách spojených s imigrací.
Slovenský ministr Robert Kaliňák spolu s Milanem Chovancem hodnotí přijetí kvót
Čechům se hodila široká polská záda, píší ve Varšavě
Polský tisk považuje rozhodnutí Varšavy postavit se proti ostatním státům visegrádské čtyřky za správné. „Chápu frustraci Čechů či Slováků, protože ve sporu o uprchlíky jim bylo výhodné krýt se za polskými zády,“ napsal komentátor liberálního listu Gazeta Wyborcza a připomněl, že na Polsko se – na rozdíl od Česka a Slovenska – snášelo evropské kárání jako na zemi rasistů a nevděčníků, kteří rádi berou kopy evropských peněz a žádají tvrdý postoj k Rusku, ale když je třeba pomoci, tak jen rozhodí ruce.
„Musíme přiznat, že Polsko mělo dobrý důvod odpojit se od visegrádské solidarity,“ připouští i konzervativní list Rzeczpospolita. Visegrád podle něj totiž není hodnotou „sám o sobě", ale jen jedním z nástrojů v boji o své zájmy v EU. Visegrádští partneři podle komentátorky listu mnohdy nestáli na straně Polska, ale jejich solidarita končila tam, kde končily jejich výhody. A tak „několik tisíc uprchlíků (...) není velká cena za posílení obrazu silného a odpovědného partnera v EU“, což se bude hodit v debatě o dalších sankcích proti Rusku.
Arogance moci, zlobí se Slováci
„Němci opět ukázali východní Evropě, co je to arogance moci. Síla. A podraz. Převálcování východoevropských států na radě ministrů znamená, že Němci vyhráli svou ‚bleskovou válku‘. A malé východní státy obrali o zbytky suverenity,“ napsal na svém webu slovenský list Hospodárske noviny.
Hlasování o kvótách je podle deníku jedním z nejvážnějších zásahů do státní suverenity malých zemí od druhé světové války. „Rozhodnutí o tom, komu otevřeme dveře a jaké zde budeme mít menšiny, již nemají být v našich rukou,“ míní deník.
„Kolik cizinců si pozveme k sobě domů, to je záležitost, o které má rozhodovat domácí pán, a nikdo další,“ uvedl list Sme. Situace v EU v souvislosti s přílivem uprchlíků je podle listu ovšem kritická a požadavek na převzetí části břemena byl korektní. „Slovensko ve finále už nemělo jít proti zdi. Jen zvýraznilo strategickou porážku i poškození reputace, protože pozici na Západě sotva někdo pochopí,“ soudí list.
Přijetí kvót ovlivní i atmosféru summitu (zdroj: ČT24)