Desetitisíce běženců z Blízkého východu míří do severských zemí. Většina z nich chce do Švédska, které je proslulé svou otevřenou azylovou politikou – uprchlíky přijímá podle kvót od roku 1950. Ve Skandinávii ale sílí protiuprchlické nálady – o víkendu protestovali Finové proti přílivu migrantů ze Švédska, norská vláda zase zvažuje případné znovuzavedení hraničních kontrol. Protiimigrační strany ve Skandinávii si tak mnou ruce.
Otevřená Skandinávie pod náporem uprchlíků obrací, každý pátý Švéd by volil krajní pravici
Loni požádalo ve Švédsku o azyl 81 tisíc lidí. Po Německu je pro běžence druhou nejoblíbenější destinací. Míří sem také nejvíc dětských migrantů – v letošním roce jich přišlo už zhruba devět tisíc.
Vstřícnou politiku vůči imigraci podporuje přes 70 procent Švédů. Podle nejnovějších průzkumů by ale ve volbách skončili třetí Švédští demokraté – strana odpůrců imigrace, která bývá řazena ke krajní pravici.
„Nejnovější cifry jsou kolem dvaceti procent, to znamená, že zhruba každý pátý Švéd by asi tuto protipřistěhovaleckou formaci podporoval,“ konstatoval historik Tomáš Sniegoň.
Jsou tu smutné konflikty extremistů jak na švédské, tak na přistěhovalecké straně, ale řekl bych, že většina imigrantů nemá kulturní problémy neřešitelného charakteru. Čím víc se ale tlačí na otázku extremistů a boje proti teroru, tím se některé skupiny víc radikalizují.
Kvóta je stanovena na 1900 lidí ročně, reálná čísla jsou ale mnohonásobně vyšší
Švédsko na poslední roky určilo, že přijme 1900 uprchlíků ročně. Národnosti a země původu uprchlíků jsou určeny ve spolupráci s Vysokým komisařem OSN.
Podle Sniegoně je ale počet poskytnutých azylů je mnohem vyšší. „Tato cifra se vztahuje ke konfliktům, jež vyžadují akutní řešení mimo švédské hranice. To znamená, že neobsahuje lidi, kteří přijedou do Švédska a podají zde žádost o azyl. Předloni tu dostalo azyl zhruba 25 tisíc lidí,“ vysvětlil historik.
Azylová procedura je ve Švédsku zdlouhavá. „Průměrná doba je sedm měsíců, podle imigračního úřadu se ale bude prodlužovat, protože nápor je mnohem větší,“ konstatoval Sniegoň. „Pokud není azyl udělen, mohou se (migranti) dvakrát odvolat,“ uvedl spolupracovník ČT.
Až pak je běžencům případně oznámeno, že musí zemi opustit. „Když nemají na to, aby zemi opustili, mohou podat žádost, aby jim stát přispěl na jízdenky,“ poznamenal historik.
Nelegální migranti nemají nárok na zabezpečení ze strany švédského sociálního systému a potom jsou tu protiprávně, což znamená porušování zákonů.
Prosadit se na pracovním trhu ve Švédsku trvá
Sniegoň zdůraznil, že migranti nejsou homogenní skupinou – někteří se začleňují de facto normálně, některé skupiny to mají problematičtější. „Obecně platí, že na pracovním trhu se přistěhovalci prosazují pomaleji než třeba v Německu, protože tam jsou odvětví, kde dostávají malé platy, daleko přístupnější. Ve Švédsku musejí mít určitý životní standard, kvůli tomu je ale těžší dostat se do systému,“ podotkl spolupracovník ČT.
Historik: Každý přistěhovalec musí mít ve Švédsku určitý životní standard (zdroj: ČT24)
Norsko očekává desetitisíce běženců, uvažuje o hraničních kontrolách
Norský ministr spravedlnosti Anders Anundsen nedávno kritizoval Stockholm za to, že podle něj nedostatečně pečlivě přistupuje k registraci přicházejících migrantů. Norsko už avizovalo, že je připraveno znovu zavést hraniční kontroly, pokud počet běženců mířících do země prudce vzroste. Původní odhady počtu azylantů pro letošní rok předpokládaly 11 tisíc žádostí o azyl, upravené propočty ale počítají až s dvojnásobkem.
S migrační vlnou se potýká i Finsko, které letos očekává 30 tisíc žadatelů o azyl. To je víc než osmkrát tolik co loni. Přes pět set lidí vytvořilo o víkendu na severu země symbolický řetěz, kterým chtěli protestovat proti příjezdu uprchlíků ze Švédska. Podle finských médií se účastníci akce hlásili k finské krajní pravici. Nelíbí se jim otevření střediska pro uprchlíky, které se má v Torniu otevřít v úterý.
Helsinky již ohlásily zpřísnění namátkových hraničních kontrol, zavést plné hraniční kontroly ale zatím nechtějí. V Laponsku u švédských hranic hodlají vybudovat centrální sběrný tábor. „Najdeme finské humánní řešení, budeme respektovat jejich lidská práva a životní situaci,“ prohlásil finský ministr vnitra Petteri Orpo.
Do Finska chtějí hlavně Iráčané - získat azyl je prý o dost snazší než ve Švédsku
O finský azyl mají zájem hlavně Iráčané. Podle agentury AFP se z Evropy dopravují vlakem do švédského města Lulea a odtud autobusem do švédské Haparandy, kde přecházejí hranice. Od pátku už touto cestou prošly stovky lidí. Podle AFP irácké běžence Finsko láká proto, že jsou uprchlické procedury kratší než ve Švédsku a šance na udělení azylu je zhruba dvojnásobná.