Situace, která nastala po zavedení kontrol na německých a rakouských hranicích, nemá svým rozsahem ve dvacetileté historii Schengenského prostoru srovnání. Nejprve Německo začalo kontrolovat přechody s Rakouskem, vzápětí Rakušané zavedli kontroly na maďarské hranici a Slovinsko zase na přechodech z Chorvatska a Itálie. Slovensko a Česko provádí na hranicích kontroly namátkově, Němci navíc začali s kontrolami také na dálnici z České republiky do Drážďan.
Schengenský prostor se dostal do situace, která v jeho historii nemá obdobu
Berlín oznámil, že nový režim na hranici bude dočasný, ovšem není jasné, jak dlouhá „dočasnost“ to bude. „Podle pravidel společného prostoru má na to Německo právo,“ uvedl pro web ČT24 Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy v Praze.
Když v roce 1995 státy tehdejší Schengenské dohody zavedly volný pohyb přes hranice, stala se tato událost jedním z nejvýraznějších symbolů EU. Stejně tak bylo pozdější rozšíření Schengenu v prosinci 2007 považováno za skutečný pád železné opony. Tehdy se ho dočkalo Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy a Kypr. Narůstající nestabilita na Blízkém východě a v severní Africe však od té doby přiměly Evropskou unii přijmout pravidla pro mimořádné situace.
Kontroly na hranicích mohou trvat týdny i měsíce
„Současná opatření se Německo snaží napasovat na výjimku platnou od roku 2013, která zavedení kontrol umožňuje v případě, že je ve vážném ohrožení bezpečnost státu i veřejný pořádek,“ sdělil expert na evropské právo Ivo Šlosarčík. Zatím není jasné, jak dlouho budou Němci hranici kontrolovat, výjimka to však umožňuje po dobu desíti dnů, ale třeba také tří měsíců, a pokud nelze jinak, je možné taková opatření prodlužovat.
Až do roku 2011 zaváděly některé země Schengenu kontrolu pouze v případech, jakým byly například rizikové zápasy fotbalového mistrovství Evropy 2008 v Rakousku, kdy česká a rakouská policie kontrolovala na hranicích fanoušky. Česká republika se také několikrát ohrazovala vůči postupu německých úřadů, které si v příhraničních oblastech vybíraly auta s cizí poznávací značkou, včetně českých. Němci to zdůvodňovali bojem proti pašerákům drog a šíření kriminality.
První skutečně vážnou roztržku však vyvolaly až kontroly, které v roce 2011 zavedla Francie na hranici s Itálií. Přes Itálii tehdy do Francie proudily tisíce uprchlíků z Tunisu a italské úřady tomu nijak nebránily. Ve stejném roce zavedlo kontroly také Dánsko, a přestože v jeho případě šlo o politické opatření, které nová dánská vláda po volbách zrušila, vyústily tyto události k přijetí výjimek ze Schengenské dohody, jež za dva roky vstoupily v platnost.
obrázek
Také Česko připouští využít výjimku v případě nebezpečí
Opatření, která teď na vnitřních hranicích Schengenu zavedlo Rakousko a po něm Maďarsko a Česko, se od kontrol prováděných Německem liší v tom, že jsou namátková. „Je to zásadně něco jiného než postup Německa,“ uvedla mluvčí policejního prezidia Kateřina Rendlová. Přesto je také Česko připraveno využít výjimku ze Schengenské dohody. Policejní prezident totiž v úterý připustil, že v případě vážného ohrožení bezpečnosti státu může být ve hře například přerušení železničního spojení mezi Českem a Rakouskem.
K podepsání Schengenské dohody přistoupilo Německo, Francie a státy Beneluxu v roce 1985. O pět let později pak došlo k podpisu takzvané prováděcí úmluvy, která otevřela hranice v roce 1995. Jaký bude další vývoj v důsledku současných událostí, dnes není jasné.
„Preferoval bych spíš změnu politické nálady a způsobů, jakými se státy EU budou k sobě chovat, než nějaké zpřísňování pravidel,“ komentoval situaci Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy. „Může to skončit absolutním chaosem nebo návratem před Schengen, což ale nepředpokládám. Spíš doufám, že se v Evropě dočkáme lepší spolupráce a vzájemné loajality.“
Jiného názoru jsou však například někteří komentátoři předních evropských deníků. Skeptickým je třeba Wolfgang Munchau v německém Der Spiegel. V ohrožení je podle něj celý Schengen. „Německo budou následovat další státy a je snadno představitelné, že šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová začne požadovat znovuzavedení hranic mezi Německem a Francií. A následovat může dezintegrace i v dalších oblastech,“ napsal komentátor.