Bruselské jednání ministrů vnitra Evropské unie o migraci nepřineslo dohodu. Ministr Milan Chovanec České televizi řekl, že velké evropské země odmítají debatu o dobrovolném přijímání běženců. Právě tento princip je podmínkou Česka i dalších států visegrádské čtyřky, i když Polsko začíná oproti trojici dalších zemí z této pozice ustupovat. Na jednání se ministrům podařilo jen potvrdit přijetí 40 tisíc migrantů, na kterém se ale unijní státy dohodly už na jaře.
Ani diskuze ministrů EU rozkol nad kvótami nevyřešila
Jak se Evropa celkově k uprchlické krizi postaví, by tak mohlo být jasné až na další ministerské schůzce 8. října. V průběhu pondělního setkání sice někteří ministři novinářům sdělili, že se podařilo dosáhnout rámcové dohody, nakonec tomu ale tak nebylo. „Ke konsensu nedošlo, bylo víc zemí, které nesouhlasily. Nebyli jsme to jen my nebo Česká republika, ale i další země,“ řekl novinářům slovenský ministr Robert Kaliňák. Jeho kolega z Lucemburska Jean Asselborn jen poznamenal, že plán přerozdělení 120 tisíc osob podpořila „velká většina členských zemí“.
Slovenský ministr je stejně jako jeho český kolega Milan Chovanec přesvědčen, že o otázce kvót by jako o politickém tématu měl rozhodovat vrcholný summit EU. „Když i ostatní ministři vnitra říkají, že toto téma je o Evropské unii, musí o něm hovořit lídři evropských zemí. To je podle mne rozhodující,“ míní Kaliňák. Snaha „obejít summit“ je podle něj projevem „strachu z pravdy“ ze strany některých členských zemí.
Schůzku premiérů a prezidentů evropské osmadvacítky může svolat předseda těchto jednání Donald Tusk. Ten dal už před pondělní ministerskou radou najevo, že tak učiní, pokud nebude pro návrhy Evropské komise jasná podpora.
Bruselská schůzka ministrů vnitra EU
Česko obecně povinné kvóty odmítá a návrh závěrů schůzky, které jinak pokládá za vyvážené, dál interpretuje jako podporu povinným kvótám. „To pro nás není přijatelné. Byť zemí, které ten materiál nepodporují, je už jen velmi málo,“ poznamenal před schůzkou Chovanec. Podle českého ministra by měl otázku řešit mimořádný unijní summit, kde může Česká republika využít svého práva veta. Praha nadále pokládá kvóty za nefunkční mechanismus, který podle ministra „odporuje zdravému rozumu“.
Podle návrhu závěrů, který se dostal do rukou médiím, se státy zavazují k přerozdělení 120 tisíc lidí s právem na mezinárodní ochranu z nejpostiženějších zemí EU. „Čísla navržená komisí tvoří základ pro dohodu na distribuci těchto osob uvnitř Evropské unie,“ uvádí tento dokument. Chovanec připomněl, že materiál hovoří také o táborech mimo Unii, o vojenských operacích a o dalších opatřeních, která mají migraci zamezit a po kterých také Česká republika volá.
GALERIE
Ministerská schůzka v Bruselu
Země EU potvrdily předchozí dohodu o přerozdělení 40 tisíc uprchlíků
Ministři formálně potvrdili přerozdělování prvních žadatelů o azyl, kteří se nyní nacházejí v Itálii a v Řecku. Poté, co zamítly květnový návrh Evropské komise na povinné přerozdělení 40 tisíc lidí s právem na mezinárodní ochranu, se členské země na červnovém summitu EU zavázaly podělit za dva roky o stejný počet na dobrovolném základě. Například po ČR tehdejší odmítnutá kvóta žádala přijetí 1328 osob. K faktickému spuštění plánu bylo ale třeba počkat na vyjádření europoslanců, kteří tak učinili teprve minulý týden. Česko se dobrovolně zavázalo k přijetí 1100 lidí za dva roky, podle Chovance by se první z nich mohli v Česku objevit v řádu měsíců.
Milan Chovanec
Naprostá většina z těchto lidí podle Chovance z České republiky vycestuje, většinou nejspíš do Německa. „Je to jen de facto pozdržení té jejich cesty do cílové země,“ poznamenal. Návrhy, aby tito lidé měli povinnost zůstat v přijímající zemi nejméně pět let, podle něj postrádají mechanismus, jak to v praxi udělat. „Pokud bude zabezpečeno, že nebudou masivně přicházet další migranti, tak tu kapacitu na to máme. Počítali jsme s tím,“ řekl ministr.
Česko by podle představ Evropské komise mělo přijmout kolem 3000 uprchlíků. Sobotkův kabinet ale namítá, že většina běženců záhy zřejmě zamíří do sousedního Německa. Podle návrhu Bruselu by tak „přidělení" cizinci v dané zemi byli povinni setrvat minimálně 5 let. Pokud nabídku azylu v Česku odmítnou, policie jim podle dosavadního postupu vystaví doklady na další cestu s tím, že musí Česko opustit do sedmi dnů.
Ti, kteří nabídku přijmou, začínají v Česku svou pouť v přijímacím středisku. Během tří až čtyř týdnů se zde vyřizují základní vstupní procedury, během nichž objekt nelze volně opustit.
Po absolvování je cizinec přemístěn do pobytového střediska. Zde je mu zaručena ochrana až do doby, než žádost o mezinárodní ochranu nabyde právní moci. Režim je již volnější – k dispozici je kromě ubytování či stravy za příslušných podmínek také například kapesné.
V případě, že byl cizinci přiznán azyl, může vstoupit do státního integračního programu a požádat o dočasné ubytování v integračním středisku. Za pobyt ve středisku cizinci platí, strávit tam mohou maximálně 18 měsíců, během nichž se naučí česky a získají samostatné bydlení a zaměstnání.
Migrace
Dánsko se podle své ministryně pro přistěhovalectví a integraci Inger Stöjbergové nebude podílet na případném přerozdělení běženců, chce ale k řešení krize přispět jiným způsobem. Dánové mají z evropských pravidel dojednanou výjimku. Vybrat účast si můžou také Británie a Irsko. Rovněž britská ministryně Theresa Mayová potvrdila, že její země zůstane mimo oficiální rozdělovací proces.