Ještě před třemi lety se domníval, že k radikalizaci lidí, kteří podlehnout ideologii islámského terorismu, je zapotřebí osobní kontakt. Dnes tvrdí, že zásadním problémem je rekrutování prostřednictvím internetu. Mladým teenagerům ve Francii prý mnohdy stačí pouhých 14 dnů bez přímé konfrontace s radikály, aby podlehli. Hostem pořadu Interview ČT24 byl protidrogový koordinátor Evropské unie Gilles de Kerchove.
Za zásadní problém, jemuž musí evropská společnost čelit, je šíření ideologie islámského terorismu internetem. „Jsou zde lidé, kteří se tu narodili a nikdy nebyli v zahraničí. Zradikalizovali se na internetu," upozorňuje protiteroristický koordinátor Evropské unie Gilles de Kerchove, který má na starosti vytváření postupů pro boj s hrozbou mezinárodního terorismu.
I proto hovořil v Silicon Valley se zástupci firem Google, Apple, Facebook či Twitter. Apeloval na ně, aby urychlili odstraňování nezákonného obsahu z webu, kupříkladu videí zachycujících popravy Islámského státu. Spolupráce podle něj funguje dobře. „Google nám řekl, že když Scotland Yard něco označí jako nezákonný obsah, tak to v 93 procentech případů odstraní." Při nahlášení od jednotlivců se ke smazání obsahu přistoupí ovšem jen ve třetině případů.
Jedním z pilířů evropské protiextremistické strategie musí podle de Kerchova být aktivní, narativní užívání internetu. „Musíme říkat, co je Islámský stát, co je Al-Káida," vysvětluje a neopomíná podotknout, že si rozhodně nepřeje zavést přílišnou cenzuru, která by omezovala svobodu slova.
Kromě internetu je dalším rizikovým faktorem pro radikalizaci pobyt ve vězení. „Většina útoků, které jsme v poslední době zažili, byla dohodnuta ve vězení, kde působí radikální imámové."
Nesmí odjet!
Dalším ohrožením bezpečnosti v Evropě jsou lidé, kteří se rozhodnout odjet do ciziny, aby se připojili k radikálům v Sýrii, Iráku či Íránu. „Tato skupina čítá 5 tisíc lidí.“ Často jsou kromě chudoby a nedostatku vzdělání příčinou jejich proměny i osobní problémy. „Mohou se cítit diskriminovaní, mohou mít problémy s integrací, může jim v životě scházet cíl," vysvětluje.
Proto je třeba se podle de Kerchova zaměřit především na prevenci a sdílení informací. Vyzývá k většímu úsilí při práci na lokální úrovni, kde je možné si radikalizace všimnout nejdříve. „Musíme mít sociální pracovníky a další lidi v terénu, musíme spolupracovat s policisty nebo učiteli," vysvětluje protiteroristický koordinátor EU.
Zásadní je prý lidem, kteří koketují se sympatiemi s islámským terorismem, zabránit, aby odešli. Pakliže starý kontinent opustí a zradikalizují se, zpět do Evropy přijedou jiní lidé. „Vrací se ideologicky vyzbrojeni, mají vypláchnutý mozek a někteří z nich mohou chtít spáchat teroristický útok v Evropě."
Nelze sledovat každého
Lidi, kteří se vrátí do Evropy po kontaktu s extremisty, je třeba pečlivě hlídat, z finančních i personálních důvodů ale není možné sledovat každého z nich nepřetržitě. „Musíme každého jednotlivce zhodnotit. Rádi bychom je monitorovali 24 hodin denně, ale to je velmi náročné. Kontrolovat někoho nonstop – na to potřebujete alespoň 20 lidí z tajné služby," konstatuje. Jen z Belgie odešlo do Sýrie a Iráku 400 lidí, pro jejich nepřetržité sledování by tedy bylo zapotřebí asi 8 tisíc odborníků.
Spíše než monitoring a represe je podle Gilla de Kerchova účinnější pokoušet se zapojit zradikalizované navrátilce do rehabilitačních programů. „Odradikalizování" a návrat do společnosti je dlouhodobý a namáhavý proces, údajně však má výsledky. „Máme už velmi zajímavé zkušenosti například v Dánsku. Mají vysokou úspěšnost, dokáží radikální lidi vrátit zpět do mainstreamové společnosti," tvrdí de Kerchove. Úspěchy slaví i obdobné programy v Británii.
