Desetitisíce lidí před parlamentem v Tokiu znovu protestovaly proti snaze vlády posílit roli japonské armády. Příslušné zákonné návrhy, které by mimo jiné za určitých podmínek umožnily i nasazení japonských vojáků v zahraničí, v polovině července schválila dolní komora parlamentu. Nyní o těchto právních aktech debatuje horní komora parlamentu, která je podle očekávání přijme do konce září. Tím by vstoupily v platnost jako zákonná norma.
Ne válečným zákonům! volají desetitisíce demonstrantů v Tokiu
Podle některých průzkumů veřejného mínění se změna obranné politiky země nelíbí až zhruba 80 procentům Japonců. Většina z nich se domnívá, že schvalované zákony jsou protiústavní.
Premiér Šinzó Abe snahu o posílení role japonské armády obhajuje poukazováním na narůstající mocenské ambice Číny v regionu. Dalším jeho argumentem je potřeba, aby Japonsko přispělo k mezinárodnímu úsilí o mírové řešení konfliktů. Tisícové protesty proti vládním návrhům se opakují v Tokiu po celé léto, zaznívají i výzvy k odstoupení premiéra. „Ne válečným zákonům!“ skandovali demonstranti.
Japonci demonstrují proti posilování role armády
Předložené vládní návrhy zásadním způsobem mění bezpečnostní politiku země, ruší mimo jiné zeměpisná omezení pro operace japonské armády nebo nově zakotvují, že Japonsko bude mít možnost bránit nejen sebe, ale i napadené spojence. Rozšiřují rovněž americko-japonskou bezpečnostní alianci. Především ale umožňují za určitých podmínek vůbec poprvé od druhé světové války nasadit japonskou armádu v zahraničí.
Kritici varují, že nové zákony mohou Japonsko zatáhnout do vleklých konfliktů, do nichž jsou USA zapojeny po celém světě. Zároveň jde podle nich o porušení článku devět poválečné pacifistické ústavy.
Japonci demonstrují proti posilování role armády