Podle socioložky Gurminder K. Bhambrové musí Evropa dodržovat své povinnosti, které vyplývají z mezinárodních smluv. Profesorka z University of Warwick, která byla hostem pořadu Události, komentáře, připomíná, že počet uprchlíků v Evropě je minimální.
Profesorka Bhambrová: Evropa musí uprchlíkům pomoct
Profesorka Bhambrová: Evropa musí dodržovat své povinnosti (zdroj: ČT24)
Podle Bhambrové je žadatelů o azyl v Evropě méně než jedno procento populace. „Jazyk, který používají média, jako je vlna nebo záplava uprchlíků, neodráží realitu,“ uvedla socioložka. Evropané se podle ní mohou snadno přizpůsobit lidem, kteří k nim přicházejí.
„Evropa má dlouhou historii v pomoci lidem. Vzpomeňme si na uprchlickou krizi po druhé světové válce, na židovské uprchlíky a na dobu sovětské éry, kdy mnoho uprchlíků z východní Evropy bylo přijímáno v západní Evropě,“ vyzývá Bhambrová a dodává, že právo žádat o azyl je základním právem, které mají všichni lidé.
„Jedna z věcí, které musí Evropa dělat, je dodržovat mezinárodní smlouvy. Například smlouvu OSN o lidských právech nebo konvenci o uprchlících. V současné době to nedělá do takové míry, do jaké by mohla,“ myslí si.
Přijímat či vracet?
Vracet imigranty do jejich zemí je podle Bhambrové v současné situaci ilegální. „Mnoho sociologických výzkumů ukazuje, že většina dnešních uprchlíků utíká před válkou, pronásledováním a násilím. Dokud v jejich zemích tyto problémy budou, jejich návrat není možný,“ uvedla socioložka.
Evropa je navíc podle ní svým způsobem také odpovědná za podmínky v zemích jako je Sýrie, Afghánistán či Libye, odkud uprchlíci přicházejí. Proto by se měla podílet na řešení problémů, které jsou důsledkem špatné politiky.
Proč Evropa?
Bhambrová zároveň připomíná, že do Evropy míří v současnosti asi pět procent všech uprchlíků. „86 procent migrantské populace žije mimo Evropu ve třetím světě. Evropa přijímá minimální počet uprchlíků a přitom jde o nejbohatší kontinent na planetě,“ vysvětluje socioložka. Imigranti, kteří jdou do Evropy, tak podle ní činí i z důvodu kolonialismu. „Říkají – my jsme tady, protože vy jste byli u nás. Ti lidé jdou po stejných stezkách,“ dodává Bhambrová.
Nárůst podpory extremistickým politickým subjektům je podle socioložky také logický. „Imigranti mohou být obviňováni z toho, že ekonomickou situaci ještě zhoršují. Pak není překvapením, že toho některé politické subjekty využívají. S tím se musí Evropa nějakým způsobem vyrovnat,“ uzavírá Bhambrová.