Muži odsouzení za účast na masakru v Péšávaru dostali trest smrti

Pákistánský vojenský soud vynesl rozsudky smrti nad šesti osobami usvědčenými z účasti na loňském masakru ve škole v Péšávaru. Sedmý účastník střelby dostal doživotí. Během atentátu přišlo o život přes 150 lidí. K útoku se přihlásila pákistánská odnož radikálního Talibanu.

Ozbrojenci zabili 134 žáků a 19 dospělých, většina obětí byly děti pákistánských vojáků.

Země po tomto útoku zřídila devět vojenských soudů a zrušila moratorium na výkon trestů smrti za terorismus.

Letos v dubnu bylo ale vykonávání rozsudků smrti vynesené vojenskými soudy pozastaveno, protože zrušení moratoria vyvolalo obavy ohledně spravedlivosti procesů a rozsahu pravomocí armády. Organizace pákistánských právníků se obrátila s peticí na Nejvyšší soud a kritizovala nedávno schválený ústavní dodatek, který povoluje vojenským soudům soudit podezřelé teroristy.

Vojenské tribunály jsou legitimní, rozhodl nejvyšší soud

Debatu na toto téma nejvyšší soud minulý týden ukončil rozhodnutím, že vojenské tribunály jsou legální. Zároveň konstatoval, že odsouzení by měli mít právo na odvolání.

Dnes armáda oznámila, že jeden z tribunálů odsoudil k smrti dalších sedm osob - kromě šestice mužů zapojených do masakru v Péšávaru i muže, který má na svědomí vražedný útok proti vojákům v Karáčí.

„Odsouzení měli právo na spravedlivý proces při respektování všech procesních formalit a měli při své obhajobě přístup k právní pomoci,“ uvedla armáda. Dodala, že rozsudky schválil šéf armády generál Rahíl Šaríf.

Odsouzení podle prohlášení mají stále možnost proti rozsudku se odvolat, i když „se ke zločinům před soudem přiznali.“ Tuto informaci ale nebylo možné potvrdit z nezávislých zdrojů, protože procesy před vojenskými soudy jsou nepřístupné veřejnosti.

Od zrušení moratoria na výkon poprav bylo podle agentury AFP v Pákistánu už oběšeno téměř 200 odsouzenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...