Do příběhu budování sjednocené Evropy patří i zásadní spory

Předseda Evropské rady Donald Tusk označil zbývající dny tohoto týdne za nejkritičtější moment v dějinách Evropské unie. Silná slova bývalého polského premiéra odrážejí vážnost situace. Teprve budoucnost ukáže, nakolik současné dění okolo Řecka poznamená směr evropské osmadvacítky, každopádně při zpětném pohledu na poválečnou integraci starého kontinentu je možné identifikovat nemálo okamžiků, kdy se ojedinělý projekt ocitnul na křižovatce či mu dokonce bylo předpovídáno, že skončí v propadlišti dějin.

Hned v počátcích se musel projekt vzpamatovat z poměrně těžké rány, kterou mu způsobil krach plánu na vytvoření Evropského obranného společenství (tzv. Plevenův plán) a ještě ambicióznějšího Evropského politického společenství. Obě iniciativy byly na stole při jednáních v letech 1952–54, tedy v době těsně po zrodu Evropského společenství uhlí a oceli neboli Montánní unie. Její základající členové – Belgie, Francie, Nizozemsko, Itálie, Lucembursko a Německá spolková republika – podepsali v květnu 1952 smlouvu o zmiňovaném Evropském obranném společenství, ale o dva roky později odmítlo dokument ratifikovat francouzské Národní shromáždění.

Rozhodnutí francouzského parlamentu znamenalo na dlouho konec ideje společné „evropské armády“, pro integrační projekt to však fatální důsledky nemělo. Naopak už v roce 1957 došlo k podpisu Římských smluv, jež daly vzniknout Evropskému hospodářskému společenství (EHS) a Evropskému společenství pro atomovou energii (Euratom).

29 minut
Kritické momenty poválečné evropské integrace
Zdroj: ČT24

V 60. letech ochromila možný proces rozšíření stávající šestice neústupnost francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. Ten totiž hned dvakrát, v roce 1963 a 1967, vetoval přihlášku Velké Británie připojit se k EHS. „Společný trh je nekompatibilní s britskou ekonomikou,“ tak zněla tehdejší slova výrazného evropského politika, který navíc Spojené království obvinil ze zakořeněného nepřátelství vůči „evropské myšlence“.

„Jednostranné veto (de Gaulla) vyslovené Británii počátkem roku 1963 výrazně zhoršily atmosféru uvnitř EHS a vyústily v přetrvávající neshody mezi Šestkou, mimo jiné v otázce pravomocí Evropského parlamentu a financování Společné zemědělské politiky. Ochota obětovat část svých zájmů pro nalezení společného konsensu prudce poklesla. Nová rozhodnutí byla častěji přijímána na základě minimálního společného zájmu nežli na základě jasných představ o správném a funkčním řešení. Nedostatek spolupráce vyvrcholil v roce 1965, kdy se názory na několik zásadních otázek uvnitř EHS střetly a Francie odmítla pokračovat v práci v orgánech Rady EHS.“

Zdroj: Euroskop.cz

Sjednocené Německo – ano či ne? Evropská ústava – ano či ne?

Na přelomu 80. a 90. let, to už do Evropského společenství patřil tucet zemí, se mezi jeho členy spustila velká debata nad otázkou německého znovusjednocení. Především Francie se bránila sloučení NSR a NDR v jeden stát, protože by tím vzniklo ještě silnější Německo. Tandem Mitterand–Kohl však přece jen nakonec k dohodě dospěl. Má se všeobecně za to, že Paříž ustoupila výměnou za to, že se Bonn vzdal marky ve prospěch jednotné evropské měny. Hubert Védrine, tehdejší poradce francouzského prezidenta, je přesvědčen, že „Mitterand by býval nepřipustil znovusjednocení Německa, aniž by se současně nepokročilo v evropské integraci“.

Proces evropské integrace se v poslední dekádě minulého století rozjel skutečně naplno, ať už prostřednictvím Maastrichtské (1992), Amsterodamské (1997) či Nicejské smlouvy (2001). Vzniknul jednotný vnitřní trh, do oběhu se dostaly první euro bankovky a díky tzv. Schengenu přestaly postupně kontroly na hranicích mezi většinou členských zemí. A hlavně, Evropská unie se po dvou vlnách rozšíření – v letech 1995 a 2004 – rozrostla už na 27 členů, přičemž osmadvacatým, dosud posledním, se předloni v červenci stalo Chorvatsko.

Motor dalšího prohlubování integrace se výrazně zadrhnul v souvislosti se Smlouvou zřizující ústavu pro Evropu. Ta byla v referendech (2005) odmítnuta Francouzi i Nizozemci. O čtyři roky později nabídl Brusel Lisabonskou smlouvu, s níž měli pro změnu problém obyvatelé Irska. A aby patálií nebylo dosti, propukla globální finanční krize, jež se na evropském kontinentu proměnila od roku 2010 v krizi dluhovou, v níž je hlavním aktérem právě Řecko.

„Všechny předchozí krize měly společné to, že evropskou integraci posunuly dále. Naproti tomu řešením té současné může být to, že se evropská integrace naopak vrátí o krok zpět. Což je něco, co Evropská unie nezná. Stejně jako to, že musí učinit rozhodnutí v řádu hodin a dnů,“ všimnul si politolog Ondřej Mocek z brněnské Masarykovy univerzity.

  • O vstup do Evropského společenství usilovalo svého času i Norsko. V obou všelidových plebiscitech na toto téma - v letech 1972 a 1994 - měli však těsně navrch odpůrci členství nad jeho zastánci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 7 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 18 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 37 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 45 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 46 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 49 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 2 hhodinami
Načítání...