Ženeva - Vědci ze švýcarského střediska pro jaderný výzkum (CERN) potvrdili existenci pentakvarku. Jedná se o subatomární částici, o níž už v 60. letech mluvili američtí fyzikové Murray Gell-Mann a Georg Zweig. Její existenci se však dosud při žádném ověřování nepodařilo dokázat. Existenci pentakvarku potvrdili vědci díky Velkému hadronovému urychlovači (LHC), který je nejvýkonnější na světě.
Gell-Mann, který v roce 1969 dostal za svou práci Nobelovu cenu, termín kvark vymyslel. Pojmenoval tak stavební bloky tvořící hadrony, což je další subatomární částice, jako například protony či neutrony. Hadrony se dělí do několika kategorií, do jedné z nich patří i zmíněné protony a neutrony, které se skládají ze tří kvarků. Dosud byly nalezeny pouze hadrony, které mají dva či tři kvarky. Vědci také mají indicie o existenci hadronu tvořeného čtyřmi kvarky, což je takzvaný tetrakvark.
V minulosti byl nález pentakvarku, který je složený ze čtyř kvarků a jednoho antikvarku, opakovaně ohlašovaný. Nikdy se však nepodařilo jeho existenci prokázat. Podle expertů se ale nynější výsledky CERNu, které organizace předložila odbornému žurnálu Physical Review Letters, jeví jako spolehlivé.
„Každá částice, kterou známe, je až na výjimku několika podivínských částic složena z kvarku a antikvarku nebo tří kvarků. To je to, co tvoří hmotu ve vesmíru, z čeho jsme my, Země a Slunce,“ řekl teoretický fyzik Eric Swanson z univerzity v Pittsburghu. Dodal, že pokud se pentakvark potvrdí, bude to znamenat zcela nový úhel pohledu na fyziku.
Objev podle CERNu uskutečnil vědecký tým pracující na detektoru LHCb, který je součástí urychlovače LHC. Tento detektor je určen pro zkoumání rozdílů mezi hmotou a antihmotou. Podle Guye Wilkinsona, který je mluvčím týmu pracujícím s LHCb, studium pentakvarku může vědcům pomoci lépe porozumět tomu, jak je hmota tvořena.
Pro urychlovač částic to bude v případě potvrzení výsledků experimentu druhý velký objev. Tím prvním bylo doložení existence do té doby jen hypotetické částice známé jako Higgsův boson. „Bude-li to skutečně objev, bude významný, nicméně jeho význam nedosáhne úrovně významu objevu Higgsova bosonu,“ doplnil český fyzik Jiří Chýla.
Velký hadronový urychlovač (LHC)
- LHC je největší urychlovač částic na světě
- tvoří jej kruhový tunel o obvodu 27 kilometrů
- je umístěný v hloubce 50 až 150 metrů pod zemí
- nachází se mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku
- provoz zahájil v roce 2008
- v roce 2013 bylo zařízení odstaveno kvůli modernizaci a zvýšení výkonu
- v roce 2015 byl vylepšený urychlovač opět spuštěný, v příštích třech letech bude v nepřetržitém provozu
