Kyjev – Celá třetina Ukrajinců by nechala poloostrov Krym Rusku, pokud by to znamenalo úplné ukončení bojů. Patnáct procent by se v tomto případě vzdalo i Donbasu. Zmíněných území by se naopak kvůli míru nevzdala čtvrtina Ukrajinců. Informovala o tom ukrajinská tisková agentura Unian s odkazem na nejnovější průzkum, který se ovšem odehrál pouze na území kontrolovaném Kyjevem.
Vše pro mír: Třetina Ukrajinců by nechala Krym Rusům
Bezmála polovina Ukrajinců by se v zájmu míru smířila s tím, že by ruština dostala status druhého úředního jazyka. Opačný názor vyjádřilo 38 procent dotázaných. Zřeknout se vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance kvůli míru jsou připraveny dvě pětiny Ukrajinců, stejné množství ale k tomu není ochotno.
Evropské unie je ochotna se kvůli míru vzdát jen třetina Ukrajinců, zatímco polovička nikoli. Připojit se k celní unii s Ruskem, pokud by to byla podmínka míru, je ochotno 28 procent dotázaných, ale polovička by takový mír odmítla. Ještě větší odpor budily mírové podmínky v podobě autonomie oblastí ovládaných separatisty, amnestie pro separatisty, anebo federalizace Ukrajiny.
Od ruské anexe Krymu už uplynul více než rok
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym poté, co loni v Kyjevě vznikla prozápadní vláda. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je ruskojazyčné obyvatelstvo v ohrožení a na Krym poslal neoznačené vojáky. V polovině března minulého roku se zde konalo referendum, v němž se obyvatelé Krymu vyslovili pro připojení k Ruské federaci. Kyjev ani Západ výsledky referenda neuznaly.
Neoznačení vojáci na Krymu
Kroky Ruska byly podle Putina prevencí. Cílem prý bylo zabránit na poloostrově podobnému konfliktu, jaký se následně rozpoutal na východě Ukrajiny. Ruskou pomoc Krymu podle něj vyvolala exploze nacionalismu na Ukrajině. Myšlenka připojit poloostrov k Rusku se ale podle Putina objevila až po Janukovyčově svržení. „Nikdy jsme o odtržení Krymu neuvažovali. Do okamžiku, než začaly události na Majdanu a státní převrat,“ poznamenal Putin. „Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat,“ dodal. Pro odzbrojení ukrajinských vojáků dislokovaných na Krymu Putin použil služeb vojenské rozvědky GRU. Putin hovořil o plánované anexi v dokumentu„Krym. Cesta do vlasti“,kterou nedávno odvysílala televize Rossija 1.
Evropská unie nedávno prodloužila o další rok sankce proti Krymu - budou platit až do 23. června 2016.
Boje na Ukrajině
V Dobasu už zemřelo 6,5 tisíce lidí
V polovině února bylo na východě Ukrajiny vyhlášeno příměří na základě dohody z Minsku. Obě strany se ale od té doby vzájemně obviňují z porušování klidu zbraní. Konflikt si od loňského dubna vyžádal více než 6500 životů.
Vůdcové povstalců v Doněcku a Luhansku Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij nedávno vyzvali Radu bezpečnosti OSN ke zřízení mezinárodního tribunálu, který by soudil ukrajinské vojáky za válečné zločiny. Důkazů prý mají dostatek.
O situaci na východě Ukrajiny debatovali v pátek večer telefonicky nejvyšší představitelé Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie. Podle ruských zdrojů se shodli na tom, že s porušováním příměří dojednaného letos v únoru je třeba skoncovat.