Změna kosovské ústavy má umožnit vyšetření válečných zločinů

Změna ústavy by měla umožnit vznik tribunálu (zdroj: ČT24)

Kosovský parlament odsouhlasil změnu ústavy, která by měla umožnit vznik soudního tribunálu pro místní pachatele válečných zločinů z období bojů kosovských Albánců proti srbským silám. Čelí obvinění ze zabití stovek civilistů nebo obchodování s lidskými orgány. Soud by měl sídlit v Nizozemsku.

"Zjistit pravdu o některých obviněných během války a po ní je těžkým úkolem, který musíme řešit," uvedl před hlasováním kosovský premiér Isa Mustafa. "Myslím si, že by bylo lepší, kdyby se proces konal v naší zemi, tady v Kosovu. Jsme schopní uspořádat nezávislý soud. Ale bohužel neúspěchy při získání statusu nezávislosti způsobily, že mezinárodní společenství ztratilo víru v naše schopnosti proces uspořádat," dodal.

Tribunál by měl nejspíš sídlit v Nizozemsku, kvůli obavám ze zastrašování svědků a korupci. V jeho čele by měli být mezinárodní soudci i prokurátoři. O vládním návrhu poslanci hlasovali již podruhé, na konci června ho odmítli. Nyní změnu základního zákona podpořilo 82 ze 120 zákonodárců. "Tento proces nás posune kupředu, společně bez politických rozdílů. To vše ve velmi blízké spolupráci se Spojenými státy, Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí," tvrdí kosovský ministr zahraničí Hashim Thaci.

Právě evropská i americká diplomacie apeluje na Prištinu, aby se k obviněním postavila čelem. V případě nevytvoření tribunálu by se tématem mohla začít zabývat Rada bezpečnosti OSN, kde má silné slovo Rusko, které odmítá uznat nezávislost Kosova a stojí na straně Srbska.

Zákonodárci musí ještě odsouhlasit normu, která umožní samotný vznik tribunálu. Očekává se, že projde hladce, přestože kosovská opozice je proti. "Myslím, že toto hlasování je chybou politické reprezentace. Chybou, která přinese Kosovu další obtíže uvnitř země i za hranicemi," nesouhlasí lídr opoziční Aliance pro budoucnost Ramush Haradinaj.

  • Za kosovské války v letech 1998 až 1999 přišlo o život asi 10 tisíc lidí. Ukončila ji až intervence NATO, která přinutila Srbsko skončit boj proti kosovským separatistům a stáhnout své vojáky z Kosova. Srbsko nezávislost své bývalé provincie neuznává.
  • Evropští vyšetřovatelé v minulosti získali informace, že během konfliktu byli vražděni zajatci kvůli prodeji orgánů, včetně kosovských Albánců, kteří nesouhlasili s praktikami povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Ta měla provádět únosy, vraždy a čistky Kosova od srbského a romského obyvatelstva.
  • Hashim ThaçiŘada povstaleckých velitelů se po válce zapojila do politiky a část jich dosáhla vysokých funkcí v politických stranách i ve státním aparátu. Někteří už čelili nebo čelí soudnímu stíhání, včetně současného ministra zahraničí Thaciho.
Hashim Thaçi
Zdroj: ČT24