Řecký premiér Alexis Tsipras před spolustraníky ze Syrizy obhajoval dohodu o třetím záchranném balíčku, kterou v polovině července předběžně dojednal s představiteli eurozóny. Nešlo sice o vysněný kompromis, ale nebyla prý jiná možnost.
Tsipras: Lepší alternativa k dohodě s eurozónou nebyla
Zároveň Tsipras vyzval spolustraníky, jestliže si někdo myslí, že jiná vláda by vyjednala lepší dohodu, aby vystoupil a řekl, za jakých podmínek a jakým způsobem.
Grexit, tedy odchod Řecka z eurozóny, by podle řeckého premiéra vedl k tvrdým úsporným opatřením, obrovské devalvaci měny a Atény by musely požádat o další půjčku od Mezinárodního měnového fondu.
Stranický sjezd, nebo referendum o strategii strany
V Aténách zasedá ústřední výbor Syrizy, shromáždilo se zhruba dvě stě členů. Rozhodnout, zda bude svolán v září stranický sjezd, jak navrhuje premiér Tsipras, nebo zda se uskuteční referendum, jehož cílem by bylo znovu definovat strategii strany. Strana se potýká s jistou rozpolceností, Tsipras v posledních týdnech bojuje s rebely a ve středu jim pohrozil předčasnými volbami.
"V současné chvíli tady v jedné straně existují dvě rozdílné strategie - jedna, která chce Řecko v eurozóně, a druhá, která chce Řecko mimo eurozónu," řekla novinářům při příchodu na jednání vládní mluvčí Olga Gerovasiliová. "Tyto dvě strategie nemohou společně existovat na vládní úrovni," dodala.
Řecko a EU
Záchranný balíček pomohla prosadit opozice
Zástupci krajně levicového křídla uvnitř Syrizy opakovaně nepodpořili v parlamentu reformy, jejichž přijetí si věřitelé stanovili jako podmínku pro zahájení jednání o třetím záchranném programu pro Řecko ve výši až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).
Opatření prošla zákonodárným sborem jen díky hlasům opozice. Vláda má v parlamentu 162 poslanců, z toho 149 ze Syrizy a 13 ze strany Nezávislí Řekové. Proti Tsiprasem navrženým opatřením hlasovalo přes 30 členů jeho strany.