Americká sonda New Horizons po více než devítiletém putování a téměř pěti miliardách kilometrů letu vesmírem prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Úkolem sondy je prozkoumat složení jeho atmosféry či měření teploty. Vědci věří, že také získají nové informace z pořízených snímků. Vzdálené Pluto bylo až do roku 2006 považováno za plnohodnotnou planetu. Sondu vyslal 19. ledna 2006 americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). New Horizons byla Plutu nejblíže ve 13:49:57 našeho času, její vzdálenost od povrchu byla v té době 12 500 kilometrů (přibližně jako od nás do Austrálie).
Nové horizonty prolétly kolem Pluta – skoro po 10 letech
Američtí vědci si od projektu za 700 milionů dolarů slibují nové poznatky, které budou schopni vysledovat ze série snímků vyslaných na Zem. Do centrály NASA obrázky dorazí patrně již v noci na středu. Přístroje na sondě New Horizons kromě optického sledování analyzovaly složení atmosféry Pluta a jeho povrchu. Získaná data bude New Horizons vysílat na Zemi po dobu šestnácti měsíců.
„Máme jistou představu, z čeho je povrch Pluta stvořený. Podobně jako u většiny podobných těles půjde o slepenec kamení a ledu. Jedním z úkolů sondy je, aby tyto odhady potvrdila,“ říká astronom Jan Šifner.
Publicista Pavel Toufar ale říká, abychom si nedělali příliš velké iluze o kvalitě prvních získaných snímků povrchu Pluta, protože budou v nízkém rozlišení. Ty ve vysokém rozlišení přijdou později, možná až za několik týdnů. Na palubě sondy jsou nejen přístroje, ale i cédéčko se jmény 434 738 lidí, mezi nimiž figuruje právě Toufar.
Objev Pluta byl výsledkem soustavného hledání deváté planety sluneční soustavy od konce 18. století, které vyvrcholilo úspěchem amerického astronoma Clyda Tombaugha v lednu a únoru 1930. V roce 1978 se pak podařilo Jamesi Christymu, dalšímu americkému astronomovi, objevit u Pluta měsíc Charon a v roce 2012 byli na snímcích Hubbleova kosmického dalekohledu objeveni další čtyři souputníci Pluta - Kerberos, Styx, Hydra a Nix. Pluto bylo dlouho považováno za planetu, po nové astronomické kategorizaci z roku 2006 se ale o něm mluví jako o trpasličí planetě, protože ještě za jeho drahou se pohybují další podobná tělesa jako je Sedna nebo Quaoar.
GALERIE
videogallery_546453
Podle nového měření je Pluto v průměru o 80 kilometrů větší, než se dosud předpokládalo. Na základě zpřesněného měření je nyní velikost planetky udávána 2370 kilometrů v průměru. Podle vědce Alana Sterna by to mohlo znamenat, že Pluto má nižší hustotu, než se myslelo, což by znamenalo, že jeho nitro je více naplněno ledem a méně horninami.
U měsíce Charonu sonda doposud odhadovaný průměr 1208 kilometrů potvrdila. Velikost Nixu se odhaduje na 35 kilometrů a Hydry na 45 kilometrů v průměru. Kerberos a Styx jsou podstatně menší, ale sonda zatím nebyla schopna spolehlivě jejich velikost zjistit. Tyto údaje by měla přinést až průletová data.
Robotická sonda několik hodin před průletem poslala řídícímu středisku poslední hlášení o svém stavu a měla anténu odvrácenou pryč od Země, aby se plně soustředila na svůj cíl. Přístroje mají za úkol pořídit obrovské množství fotografií a shromáždit další data.
New Horizons je vůbec prvním kosmickým tělesem vyslaným člověkem, které k trpasličí planetě dorazilo. Vědci zatím neměli příležitost Pluto podrobněji prozkoumat. Na to, aby mohli planetku sledovat například teleskopem, je Pluto od Země příliš daleko.