Mezi dlouhodobější problémy ukrajinské krize zařadili ministři zahraničí řešení politické, bezpečnostní, humanitární a ekonomické situace a zejména pokrok v citlivé otázce autonomie povstaleckých zón, kterou předpokládají únorové mírové dohody z Minsku. Tato dohoda je podle zveřejněného prohlášení i nadále základem pro řešení konfliktu a pokusy zablokovat její realizaci jsou nepřípustné.
Ministři se vyslovili pro co nejrychlejší demilitarizaci obce Šyrokyne v Doněcké oblasti, která leží na linii fronty východně od azovského přístavu Mariupol. Na místo by se co nejrychleji měla dostavit mise evropských pozorovatelů a o výsledcích své kontroly by měla ministry zahraničí informovat. Obec Šyrokyne je prakticky srovnána se zemí, trvale tam podle ukrajinských zdrojů přežívá asi třicet lidí.
Obyvatelka Doněcku prohlíží trosky svého domu
Z fronty mají zmizet další zbraně
Účastníci úterní pařížské schůzky rovněž vyzvali znepřátelené strany, aby do pátku tohoto týdne uzavřely dohodu o stažení výzbroje ráže menší než 100 milimetrů z linie fronty. Samotný odsun by měl být proveden během několika příštích týdnů.
Únorové dohody z Minsku stanoví, že z fronty má být odsunuta vojenská výzbroj o ráži vyšší než 100 milimetrů. Ukrajinská armáda i povstalci ujišťují, že ujednání respektují, nicméně vzájemně se obviňují z opaku. O stažení zbraní nižšího kalibru se jedná už několik týdnů, dohody ale zatím dosaženo nebylo.
Ministři zahraničí se v prohlášení vyslovili pro usnadnění práce pozorovatelské skupiny Organizace pro bezpečnost na spolupráci v Evropě (OBSE), jejíž členové při plnění své mise neustále narážejí na problémy. Zdůraznili rovněž, že bojující strany by měly navázat kontakt s Mezinárodním výborem Červeného kříže v zájmu operativní distribuce humanitární pomoci.
