Brusel - Česká republika nesouhlasí s nejnovějšími návrhy na řešení uprchlické krize, které budou tématem nejbližšího unijního summitu. Podle šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka Česko stále trvá na dobrovolnosti přijímání uprchlíků. Nový dokument přitom podle ČTK výslovně nezmiňuje povinné přijmutí kvót, nad kterými v Unii stále nepanuje shoda. Už v květnu tuto závaznost navrhla oficiálně Evropská komise, proti se ale postavilo několik států včetně České republiky. Definitivní verdikt o rozdělení zhruba 40 tisíc mimoevropských žadatelů o azyl Evropská unie zřejmě odloží až na konec července.
Vale dalšímu návrhu. ČR stále trvá na dobrovolném přijímání uprchlíků
Smyslem plánu je v rámci „evropské solidarity“ ulehčit Itálii a Řecku, které migrační vlnu zvládají se stále většími obtížemi. Konkrétní počty komise navrhla počítat podle počtu obyvatel každé země EU, jejího hospodářského výkonu či v minulosti přijatých azylantů.
Rozdělování podle kvót ale tvrdě narazilo u části členských států, včetně středoevropských zemí visegrádské skupiny a tedy i České republiky. Návrh závěrů kvóty sice přímo nezmiňuje, přesto podle informací ČTK se ani tato verze Česku nelíbí. Pro českou diplomacii by měl být dokument v této podobě nepřijatelný, ignoruje prý totiž závěry dubnového summitu a v řadě členských zemí může mít velmi negativní politické důsledky.
„Za Českou republiku jsem dnes odmítl ten čtvrtý paragraf, ve kterém se mluví o závazcích, protože jsem opakoval, že v tomto bodě není text v souladu s tím, co bylo přijato v dubnu,“ nechal se slyšet Zaorálek. Narážel tím na to, že na dubnovém unijním summitu se hovořilo o dobrovolnosti přijímání uprchlíků.
GALERIE
Uprchlíci na italsko-francouzské hranici
Slovensko zvažuje v případě kvót referendum
Podobný názor má také sousední Slovensko. Tamní premiér Robert Fico oznámil, že v případě unijního prosazení přistěhovaleckých kvót zváží vypsání referenda pro svou zemi. „Za vládu Slovenské republiky chci oznámit, že budeme zvažovat i možnost vyhlášení referenda prostřednictvím usnesení Národní rady. Možná je to cesta, jak se vyhnout důsledkům rozhodnutí Evropské komise, s nimiž vláda Slovenské republiky souhlasit jednoduše nemůže,“ řekl Fico, jehož strana Směr-SD má ve slovenské sněmovně pohodlnou většinu. Navržená podoba závěrů se nicméně může lišit od té, kterou nejprve diplomaté a po nich také přímo lídři na summitu domluví a schválí.
Sousední Maďarsko jednostranně pozastavilo platnost azylové dohody, podle které žádost o poskytnutí azylu musí projednat ta země, v níž uprchlík poprvé vstoupí na půdu Evropské unie. V rozhovoru poskytnutém zpravodajskému webu Index a listu Die Presse to řekl mluvčí vlády Zoltán Kovács.
Znamená to, že Maďarsko tak ze zemí EU nebude migranty dočasně brát zpět. Kovács uvedl, že důvodem pozastavení azylové dohody je „ochránit maďarské zájmy“. „Loď je plná,“ řekl v narážce na vysoký počet ilegálních migrantů, s nímž se jeho země v současné době potýká. Evropská komise už dala najevo, že chce od Budapešti vysvětlení tohoto kroku.
Věty v návrhu věnované přerozdělování uprchlíků předpokládají za dva roky relokaci 40 tisíc osob z Itálie a Řecka do dalších členských států. Ty by k tomu měly rychle ustavit „dočasný a výjimečný mechanismus“. Proto se "všechny členské země do konce července dohodnou na distribuci takových osob", uvádí ke způsobu přerozdělení návrh závěrů.
Další body dokumentu věnované migraci žádají ustavení pohraničních zón a potřebné infrastruktury v zemích na hranicích EU, tedy v Itálii a Řecku. Tam by za pomoci expertů z ostatních států Unie a jejích agentur měli být migranti rychle identifikováni, včetně braní otisků prstů, a registrováni. Hraniční státy by k tomu také měly mít k dispozici dostatečné finanční prostředky.
Kvůli situaci s přesunem uprchlíků v Evropě se německá spolková země Bavorsko rozhodla zpřísnit opatření ve svém pohraničí. Od července nově nasadí 500 policistů k pátrání po nelegálních přistěhovalcích. Největší německá země tak reaguje na velký počet pokusů o nezákonné překročení hranice, které byly odhaleny během summitu skupiny G7 na počátku června. Zda a případně jak se opatření bezprostředně dotkne pohraničí s Českem, zpráva listu neupřesňuje.
Německý prezident Joachim Gauck přitom o víkendu prohlásil, že pro Německo je „morální povinností“ zachránit migranty. Poukázal na historickou paralelu s hromadným odsunem Němců po druhé světové válce. Na území Německa tím přibylo zhruba 20 procent obyvatel. „Proč by politicky a ekonomicky stabilní Německo nemohlo ze současných problémů vytvořit skvělou příležitost pro budoucnost? Pamatujme, že velká část uprchlíků a nucených migrantů hrála významnou roli v obnovování poválečného Německa,“ uvedl Gauck.
Uprchlík u francouzsko-italských hranic
Eurostat: Nejvíc uprchlíků přichází z Kosova
Podle statistik Eurostatu v prvním čtvrtletí roku 2015 tvořili největší počet žadatelů o azyl obyvatelé Kosova (26 procent všech žádostí). Syřané představovali 16 procent žadatelů, Afghánci sedm. Srbové a Ukrajinci se na žádostech o azyl v některé z unijních zemí podíleli vždy třemi procenty.
Většina uprchlíků, kteří žádají o azyl v Česku, jsou z Ukrajiny, z Kuby, Sýrie a Vietnamu. Česká policie zadrží průměrně 30 lidí týdně.
Sedmdesát procent všech žadatelů tvořili muži. „Je jasné, že se živitelé rodin snaží rodinu zabezpečit, ať už je to v uprchlickém táboře, nebo podniknutím strastiplné cesty do Evropy, kde se snaží získat statut uprchlíka tak, aby mohli svou rodinu živit v domovské zemi nebo aby ji mohli přizvat k sobě,“ uvádí v této souvislosti ředitelka pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková. „Mne to vůbec nepřekvapuje, ale nedá se říct, že ze subsaharské Afriky a Sýrie přicházejí pouze muži; víme, že se utopily malé děti, ženy i celé rodiny.“