Lublaň/Priština - Slovinské úřady zadržely na lublaňském letišti bývalého vůdce kosovskoalbánských povstalců Ramushe Haradinaje, který byl později i krátce kosovským premiérem. Stalo se tak na základě zatykače, který v roce 2006 vydalo Srbsko. Bělehrad Haradinaje viní z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných během ozbrojeného konfliktu v Kosovu koncem 90. let.
V Lublani zadrželi bývalého kosovského vůdce Ramushe Haradinaje
Slovinská policie Haradinaje po zadržení na lublaňském letišti odvezla k soudci ve městě Kranj, který rozhodl, že zadržený může být na svobodě, ale musí odevzdat pas a zůstat ve Slovinsku do objasnění mezinárodního zatykače. Haradinaj setrvá do rozhodnutí soudu v hotelu v Lublani.
Předseda srbské vlády Aleksandar Vučić se nad nečekaným krokem Slovinců pozastavil. „Dějí se tu nějaké divné věci,“ řekl bělehradské nezávislé televizi B92. Poukázal na to, že Haradinaj cestuje se stejným pasem snad popadesáté „a teď, několik dní před rozhovory v Bruselu (Vučiče s kosovským premiérem o normalizaci vztahů), ho zadrží“. Poukázal mimo jiné i na to, že byl před týdnem - také najednou - zadržen ve Švýcarsku bývalý velitel Muslimů ve Srebrenici Naser Orić. I na něho už dávno vydalo Srbsko zatykač.
Podle Vučiče je divné, že tyto události se dějí krátce před návštěvou německé kancléřky Angely Merkelové v Srbsku, před dalším kolem rozhovorů o normalizaci vztahů s Kosovem v Bruselu, před výročím srebrenického masakru a před rozhodnutím Mezinárodního měnového fondu o úvěrech.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v první instanci v roce 2008 a následně i v opakovaném řízení v roce 2012 Haradinaje zbavil všech obvinění. Haradinaj, který byl velitelem povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), čelil obžalobě z vražd, pronásledování, znásilňování a krutého zacházení se srbskými, romskými a albánskými civilisty. Soudci tribunálu osvobozující rozsudek zdůvodnili poukazem na to, že neexistují důkazy, že by se Haradinaj osobně účastnil útoků proti Srbům a jejich spojencům, ani že by se zapojil do zločineckého spiknutí s cílem pronásledovat civilisty a násilně upevňovat moc UÇK.
Podle srbských činitelů byl verdikt ICTY důsledkem zastrašování, jemuž byli vystaveni svědci. Haradinaj, který se před zahájením politické kariéry živil mimo jiné i jako barový vyhazovač, prý zastrašoval svědky, kteří mohli během přelíčení přinést důkazy proti němu. Srbský prokurátor pro válečné zločiny Vladimir Vukčević bělehradskému listu Informer řekl, že během procesu bylo zabito 19 potenciálních svědků obžaloby.
Slovinské úřady zadržely Haradinaje kolem poledne v tranzitní části letiště, když cestoval zpět do Prištiny z návštěvy v Německu. Premiér Kosova z let 2004 a 2005, který tehdy odstoupil právě kvůli obžalobě před ICTY, podle prištinského listu Koha Ditore nejprve odmítal jít k soudci a dožadoval se okamžitého puštění. Dával přitom najevo značné rozhořčení, Slovince dokonce označil za bratry Srbů. Nyní čeká v hotelu na rozhodnutí soudu, zda s ním bude zahájeno řízení o vydání do Srbska.
Deník informoval i o hněvivé reakci v Kosovu a o posílení bezpečnostních opatření kolem slovinského velvyslanectví v Prištině. Proti zadržení Haradinaje tam protestovali především stoupenci jeho strany Spojenectví pro budoucnost Kosova (AAK). Znepokojení dala najevo i kosovská vláda, která vyzvala Lublaň, aby Haradinajovi umožnila okamžitý návrat do Kosova.
V kosovské metropoli se mezitím nezávisle konal protest proti vytvoření zvláštního tribunálu, který se má zabývat zločiny, z jejichž spáchání v letech 1998 a 1999 jsou podezřelí albánští povstalci. Na jeho vytvoření naléhá Evropská unie a v dubnu s tím vyslovil souhlas kosovský parlament. Tribunál by oficiálně měl mít sídlo v Prištině, ale pracovat bude v Nizozemsku kvůli zajištění ochrany svědků a předkládaných důkazů.
Během konfliktu v Kosovu přišlo o život asi 10 000 lidí, většinou etnických Albánců, kteří usilovali o nezávislost na Srbsku. Tvrdá srbská ofenziva proti ozbrojeným albánským separatistům, která se ale zvrhla v etnickou čistku, vedla k několikaměsíční intervenci Severoatlantické aliance (NATO), po níž Srbsko o kontrolu nad Kosovem přišlo. Vedení kosovských Albánců pak v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost jihosrbské oblasti, což Bělehrad do dneška neuznává.