Posila pro ruské letectvo – neviditelná stíhačka i bombardéry Tu-160M

Moskva – Rusko v době ukrajinské krize a napjatých vztahů se Západem pokračuje v modernizaci armády. Šéf Kremlu se nyní rozhodl posílit letectvo. Přibýt by mělo kupříkladu padesát strategických bombardérů Tu-160M. Už za rok navíc budou vojsku k dispozici stíhačky páté generace známé jako PAK FA, které jsou neviditelné pro radary.

„Vrchní velitel (prezident) a ministr obrany rozhodli o obnovení výroby letadel Tu-160M,“ citovala agentura TASS velitele ruského vojenského letectva Viktora Bondareva.

Bombardér Tu-160M je modernizovanou verzí nadzvukového letounu s měnitelnou geometrií křídel Tu-160 (v kódovém označení NATO Blackjack) z počátku 80. let. Nová výzbroj a vylepšená elektronická a elektrická výbava údajně zdvojnásobují jeho bojovou účinnost. 

Ruský strategický bombardér Tu-160
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/ITAR-TASS

Velitel ruského letectva také potvrdil, že armáda zařadí už příští rok do výzbroje ruské stíhačky páté generace firmy Suchoj zatím označované jako T-50 či PAK FA. V roce 2017 už by prý měla běžet jejich sériová výroba.  

Tyto letouny jsou neviditelné pro radary. Podle Bondareva by měly být vybaveny „jen tím nejmodernějším, co existuje, ba co se právě ještě vyvíjí“.   

T-50 se má vyrovnat a v lecčems i předčit nejvyspělejší americké stroje s technologií „stealth“ F-22 Raptor a F-35. Může být nasazen proti cílům na zemi, ve vzduchu i na moři. Jeho rychlost má přesáhnout dva machy, ale podle Bondareva je důležitější jeho nezachytitelnost, výzbroj a schopnost manévrovat. 

Ruský tank T-14 Armata
Zdroj: ČT24/ČTK/EAST NEWS/ENPOL

Rusko už předvedlo na nedávné vojenské přehlídce v Moskvě první tank nové generace T-14 Armata. Na Rudé náměstí vyjela rovněž mobilní mezikontinentální raketa Jars, představující další vývoj rakety Topol-M, od níž se údajně odlišuje zlepšenou schopností pronikat protiraketovou obranou. 

  • Generál NATO Ben Hodges, který velí americké pozemní armádě v Evropě, prohlásil v rozhovoru s agenturou Reuters, že Rusko bude během několika málo let schopno vést najednou vícero operací k destabilizaci svých sousedů, podobných té, kterou nyní uskutečňuje na Ukrajině. Prozatím se podle Hodgese napadení dalšího ruského souseda nejeví jako bezprostřední hrozba, neboť se zdá, že Moskva má s Ukrajinou plné ruce práce. „Zcela jistě budou do čtyř či pěti let schopni vést operace na východní Ukrajině, vyvíjet nátlak na Pobaltí, tlačit na Gruzii a dělat další věci bez toho, aby museli plně mobilizovat,“ dodal.

Ruská armáda se chce kromě anektovaného Krymu věnovat i Kaliningradské oblasti a Arktidě. Právě v severních zamrzlých oblastech mají vzniknout nové základny. Putin argumentuje přítomností amerických ponorek u norských břehů a ohrožením Ruska. Posílení ruských pozic na severu je prioritou Kremlu.

Rusko zbrojí a posiluje pozice (zdroj: ČT24)

Nové zbraně jsou součástí obřího programu přezbrojení ruské armády, který Kreml plánuje dokončit v roce 2020. Biliony rublů mají být uvolněny na vývoj a nákup nových palebných prostředků, bojových letounů a lodí i na budování moderní armádní infrastruktury a celkovou reformu ruských ozbrojených sil. Rusko zřejmě vojenský rozpočet na příští rok vzhledem k hluboké hospodářské a finanční krizi upraví, podle odborných médií se ale přezbrojení armády úspory týkat nemají.