Riga - Rusko by podle Miloše Zemana mělo uvažovat o tom, že se stane součástí projektu Východní partnerství. Členství se už Moskvě kdysi nabízelo, řekl český prezident novinářům před začátkem druhého dne jednání summitu Partnerství v lotyšské metropoli Rize. „Rusko to tehdy odmítlo. Možná, že teď toho trochu lituje,“ podotkl Zeman s odkazem na informaci od polského prezidenta Bronislawa Komorowského.
Rusko by mělo zvážit zapojení do Východního partnerství, navrhuje Zeman
Něco takového ale popřel Alexandr Vondra, který v letech 2006 až 2009 ve vládě Mirka Topolánka zastával funkce ministra zahraničí a poté vicepremiéra pro evropské záležitosti. „Je to od Miloše Zemana další zbytečná provokace. Vážně tehdy Rusku členství ve Východním partnerství rozhodně nikdo nenabízel,“ sdělil Vondra z Londýna.
Rusko se nyní k Východnímu partnerství staví velmi kriticky. Kritická slova zaznívala z Moskvy už v roce 2009, kdy bylo Východní partnerství spuštěno v Praze jako společná iniciativa EU, jejích členských zemí a šesti států na východě kontinentu: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Například na summitu EU - Rusko v Chabarovsku v květnu 2009 tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv vyjádřil pochyby, aby projekt nebyl zaměřen proti Rusku a neupevňoval spolupráci „protirusky“ naladěných zemí s EU. Měl přitom zjevně na mysli především Gruzii a Ukrajinu.
V roce 2009, tedy při spuštění Východního partnerství, tehdejší polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski rozptyloval výhrady Moskvy. Program by podle něj měl přispět k žádoucí modernizaci postsovětských republik, což je i v ruském zájmu. Sikorski to tehdy řekl během setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. „Jestli Rusko chce, může se také připojit,“ řekl tehdy Sikorski s tím, že zejména Kaliningradská oblast na západě Ruska by se do programů Evropské unie měla zapojit. Vysvětlení, že iniciativa není zaměřena proti Rusku, Lavrov tehdy přijal s uspokojením.
Cílem Východního partnerství je podpora ekonomického rozvoje a spolupráce, vlády práva, rozvoje občanské společnosti i energetické bezpečnosti. Moskevští politici ale nyní často namítají, že celý projekt je namířen právě proti Rusku. Vztahy dál ochladly po posledním summitu partnerství v litevském Vilniusu, kde na podzim 2013 odmítl tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč podepsat už dojednanou asociační dohodu. Spustila se tak krize, která nyní vrcholí konfliktem na východě Ukrajiny, ale také daleko silnější snahou nové administrativy v Kyjevě o spolupráci s EU.
Zeman pozval šéfa komise Junckera do Prahy
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker by mohl v brzké době navštívit Českou republiku, řekl také na okraj summitu Zeman, který šéfa unijní exekutivy k návštěvě Prahy pozval. „Slíbil, že brzo přijede, takže se těším na další setkání,“ poznamenal Zeman. S Junckerem, se kterým se zná už řadu let, se sešel ve čtvrtek večer, jen krátce po slavnostní večeři, kterou v Rize summit EU se šesti východoevropskými zeměmi začal.
Jean-Claude Juncker a Miloš Zeman
Na zhruba půlhodinové schůzce, o níž už ve čtvrtek informoval mluvčí Hradu, Zeman podpořil záměr Junckerovy komise posílit prostřednictvím fondu či souboru opatření investiční prostředí v Evropské unii. „Na druhé straně jsem se kriticky vyjádřil k myšlence evropských kvót pro imigranty,“ řekl Zeman.
V Praze byl z šéfů komise naposledy Junckerův předchůdce José Manuel Barroso. V dubnu 2013 společně se Zemanem na Pražském hradě vztyčil vlajku Evropské unie.
Michael Romancov k summitu v Rize (zdroj: ČT24)