Jerevan - Arménie si připomněla 100. výročí zahájení masového vyvražďování Arménů v tehdejší Osmanské říši. Mezi hosty pietní akce v Jerevanu byli i prezidenti Ruska a Francie Vladimir Putin a Francois Hollande. „Nic nebude zapomenuto,“ prohlásil arménský prezident Serž Sargsjan u památníku obětem genocidy na pahorku Cicernakaberd.
Nic nebude zapomenuto. Státníci uctili v Arménii památku obětí genocidy
„Skláním se před památkou obětí a říkám našim arménským přátelům, že nikdy nezapomeneme na neštěstí, které váš lid potkalo,“ prohlásil Hollande. Vybídl k normalizaci vztahů mezi Arménií a Tureckem, od něhož očekává kromě výrazů lítosti nad někdejší tragédií i „další důležitá slova“; Ankara totiž stále odmítá uznat někdejší masakry za genocidu neboli systematické ničení národnostní skupiny. Společný žal by podle francouzského prezidenta měl vést i k usmíření, k poučení mladých generací a společnému osudu obou zemí, které, ač sousedé, se dosud k sobě chovají jako země vzdálené.
Pietní akce v Jerevanu
„Pro masové vyvražďování lidí nemůže být omluvy,“ řekl Putin. Apeloval na světové společenství, aby nepřipustilo podobné tragédie, a to tím spíše, že v současnosti „opět zvedá hlavu fašismus, radikální nacionalisté a antisemité“. Těmito výrazy ruská propaganda často označuje přívržence prozápadní vlády v Kyjevě.
„Truchlíme dnes spolu s arménským lidem,“ uvedl Putin. Smuteční slavnosti se podle něj odehrávají i ve stovkách ruských měst a neúčastní se jich pouze příslušníci arménské diaspory, jichž v Rusku žijí tři miliony.
GALERIE
Památce zabitých Arménů se poklonil i Vladimir Putin autor: Pool, zdroj: ČTK/ABACA
Početná arménská komunita žije i ve Francii. Mezi účastníky slavnosti v Jerevanu byl i devadesátiletý francouzský zpěvák Charles Aznavour, který se narodil v Paříži v rodině arménských uprchlíků.
Mezi hosty piety byl i Charles Aznavour
V arménské metropoli byli zastoupeni představitelé šesti desítek zemí světa. Českou republiku zastupoval místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Pietní slavnosti v hlavním městě skončily večer pochodňovým průvodem, kterého se zúčastnily desítky tisíc lidí. Jeho účastníci zpívali vlastenecké písně a spálili tureckou vlajku
Půldruhého milionu mrtvých, které si podle arménských odhadů vyžádaly masakry v letech 1915-23, ve čtvrtek svatořečila hlava arménské apoštolské církve.
Arméni vyzvali Česko, aby oficiálně uznalo genocidu
Sté výročí masového vyvražďování Arménů si dnes připomněli i Arméni žijící v Česku. Dopoledne se konal pietní akt u arménského národního kříže v sousedství kostela svatého Jindřicha v Jindřišské ulici. Věnec přišel položit arménský velvyslanec Tigran Sejranjan spolu s představeným arménské církve v ČR Barseghem Pilavčjanem, který přednesl modlitbu. Připomínky pokračovaly liturgií v kostele svatého Jiljí nedaleko Karlova mostu, které se zúčastnilo na dvě stě lidí. Večer se uskuteční ve svatovítské katedrále bohoslužba, na které má promluvit kardinál Dominik Duka a za prezidenta Miloše Zemana ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt.
Arméni chtějí docílit toho, aby Česko uznalo smrt 1,5 milionu lidí jako genocidu, jak už učinilo více než 20 zemí a řada mezinárodních organizací. Prezident Miloš Zeman loni vyjádřil názor, že vyvraždění Arménů bylo genocidou. Podle Hradu ale šlo jen o jeho soukromý názor.
Turecko připouští tehdejší masakry, ale odmítá výraz genocida a argumentuje, že v Anatolii se odehrávala občanská válka, jejíž následky znásobil hladomor. Oběťmi se podle turecké verze stalo 300 000 až 500 000 Arménů a stejný počet Turků.
GALERIE
videogallery_527202
Mezi 22 státy, které pro krveprolití používají mezinárodně sporné označení genocida, nejsou kupříkladu ani Spojené státy. Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek označil vyvražďování Arménů za „strašlivé krveprolití“, ale výrazu genocida se opět vyhnul. Naopak Putin už ve středu napsal účastníkům pietní akce v Moskvě věnované Arménii, že dnešní smutné datum je „spojeno s jednou z nejděsivějších a dramatických událostí v dějinách lidstva: genocidou arménského lidu“. Poté výraz „genocida“ podle AFP použil jednou i dnes v Arménii. Turecké ministerstvo zahraničí jeho výroky kritizovalo.
Němečtí poslanci mluvili o arménské genocidě
Přes hrozící rozepři s Tureckem dnes zástupci všech frakcí německého Spolkového sněmu označili masakr Arménů před 100 lety za genocidu, parlament by měl příslušnou deklaraci schválit ještě před letními parlamentními prázdninami. O genocidě Arménů už ve čtvrtek hovořil německý prezident Joachim Gauck.
Dnešní parlamentní debatě přihlíželi i německá kancléřka Angela Merkelová a ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, ale o slovo se nepřihlásili. Šéf německé diplomacie však v rozhovoru pro sobotní vydání magazínu Der Spiegel používání pojmu genocida v souvislosti s vyvražděním zhruba 1,5 milionu Arménů v letech 1915 až 1917 odmítl. Podle něj by toho mohli zneužít lidé, kteří se pokoušejí nepřímo banalizovat holocaust. „V Německu si musíme dát pozor, aby se nakonec nedalo za pravdu těm, kteří sledují své vlastní politické cíle a říkají, že holocaust vlastně začal před rokem 1933 (před nástupem Hitlera k moci),“ řekl Steinmeier. Zúžení problému na používání či nepoužívání slova 'genocida' podle něj navíc nepomůže prolomit mlčení mezi Turky a Armény.
Spolkový sněm označil masakr Arménů za genocidu (zdroj: ČT24)
Předseda Ústřední rady Židů v Německu Josef Schuster dnes ale listu Passauer Neue Presse řekl, že „to, co se stalo před 100 lety na území Osmanské říše, deportace a vyvraždění víc než 1,5 milionu Arménů, byla genocida“.
Ankara dnes rozhořčeně reagovala na čtvrteční Gauckovy výroky. Podle tureckého ministerstva zahraničí není Gauck oprávněn přisuzovat tureckému národu vinu, která prý odporuje právním i historickým skutečnostem. Ministerstvo rovněž varovalo před „dlouhodobě negativními důsledky“ na německo-turecké vztahy. V osmdesátimilionovém Německu mají turecké kořeny asi tři miliony lidí.