František dostal od Zemana kopii Jezulátka a barevné aktovky

Řím – Papež František přijal dnes dopoledne ve Vatikánu českého prezidenta Miloše Zemana. Audience v Apoštolském paláci, které se účastnila i Zemanova žena Ivana, trvala zhruba hodinu. Zeman během návštěvy potvrdil, že kandidátem na post českého velvyslance ve Vatikánu je současný šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.

Zeman na setkání předal papežovi několik darů – kopii sošky Pražského Jezulátka a také pětici aktovek. „Nejenom klasickou aktovku, trochu podobnou té, kterou tak rád nosí, ale – a v tom je taková trochu nadnesenost – čtyři další aktovky ve čtyřech základních liturgických barvách církevního kalendáře: zelenou, bílou, červenou a fialovou,“ řekl Jindřich Forejt. Zeman na oplátku dostal mimo jiné pero.

Na závěr audience František požehnal základním kamenům dvou hospiců. Jeden bude postaven v Hradci Králové, druhý sociální domov se zvláštním režimem hospicového typu vyroste v Újezdu u Brna. „Spolu s těmito kameny s sebou odvážím také osudy řady lidí, kteří budou vysvobozeni ze ztráty lidské důstojnosti,“ řekl při posvěcení obou kamenů Zeman. Stavba hospiců je oblíbeným Zemanovým tématem. Prezident již dříve řekl, že by církev na jejich budování měla využít prostředky, které získá v rámci restitucí od státu.

Při představování členů delegace Zeman papeži podle serveru iDnes.cz představil ředitele hradního protokolu Jindřicha Forejta i jako „nejdůležitějšího, hluboce věřícího člověka a, doufám, že budoucího velvyslance ve Vatikánu“. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček potvrdil, že o tomto tématu Zeman s papežem mluvil. O Forejtově kandidatuře na velvyslaneckou funkci se v českých médiích už dříve spekulovalo.

Zeman uctil památku Jana Pavla II. a kardinála Berana

Odpoledne se Zeman v bazilice sv. Petra u oltáře sv. Václava pomodlil i s doprovodem za vlast. Modlitbu odříkal kardinál Dominik Duka. Prezident také uctil památku kardinála Josefa Berana a bývalého papeže Jana Pavla II., u jehož hrobu položil květiny. Později navštívil českou papežskou kolej Nepomucenum, kde diskutoval s českými bohoslovci, kteří zde žijí.

Do Vatikánu se Zemanem přiletělo přes 30 členů pěveckého sboru Stojanova gymnázia, které sídlí na Velehradě. Papežovi tak přivezli kus Velehradu, kam loni nemohl přijet na oslavy příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Prezidenta do Vatikánu doprovodili vedle Duky olomoucký arcibiskup Jan Graubner nebo opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný. 

Papež nikoho nezve, spor vzešel z nepochopení

Prezidentské cestě do Vatikánu předcházela kontroverze, když agentura ČTK citovala nejmenovaný zdroj z církevních kruhů, který označil přípravu cesty za nestandardní a navíc odmítl tvrzení Hradu, že by byl prezident k papeži pozván. Že by se tak stalo, vyloučil i představitel Arcibiskupství pražského Milan Badal: „Jde o naprosté neporozumění. Papež nikdy nikoho nezve – ani britskou královnu ani amerického prezidenta. Čili neexistuje žádný zvací dopis, žádné oficiální pozvání.“ Jednání o návštěvě podle něj začalo, když Miloše Zemana navštívil vatikánský státní sekretář Pietro Parolin. „Byl na obědě u pana prezidenta a zaznělo tam, že by nebylo špatné, kdyby se pan prezident s papežem potkali. Na to kardinál Parolin reagoval slovy: Pokud pan prezident přijede do Vatikánu, bude s radostí přivítán,“ shrnul Badal.

Samotná příprava se potom drobně vymykala výraznější rolí Jindřicha Forejta v organizaci. „Angažmá pana Forejta jako eventuelního budoucího velvyslance tam je. Je to pochopitelné, má na tom svůj zájem, ale myslím si, že – pokud znám vztahy a korespondenci mezi panem velvyslancem (ČR ve Vatikánu) Vošalíkem a panem Forejtem, tak je to v součinnosti jich obou,“ doplnil Milan Badal.

Papeži přijali tři české prezidenty a tři premiéry

Ačkoli Česko s Vatikánem jako jediná středoevropská postkomunistická země nemá mezistátní smlouvu, jsou polistopadové styky poměrně čilé i co do vzájemných návštěv vrcholných představitelů. V roce 1999 navštívil Vatikán a papeže Jana Pavla II. prezident Václav Havel, o deset let později přijal prezidenta Václava Klause papež Benedikt XVI. Vedle prezidentů mohou na přijetí u hlavy katolické církve vzpomínat i někteří premiéři. Jako první předseda české vlády navštívil papeže v roce 2000 Miloš Zeman, o devět let později ho následoval Jan Fischer a v roce 2012 Petr Nečas.

Petr Nečas a Benedikt XVI.
Zdroj: ČTK/AP/MAURIZIO BRAMBATTI

Historie zaznamenala také čtyři papežské cesty do Československa a Česka. První byla návštěva Jana Pavla II. v roce 1990, která se opakovala ještě v letech 1995 a 1997. Benedikt XVI. přijal pozvání na svatováclavské slavnosti v roce 2009. Další návštěva mohla proběhnout při výročí příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu, ale Benedikt krátce před ním odstoupil a nový papež František pozvání nepřijal.

Václav Havel a papež Jan Pavel II.
Zdroj: Niedringhausová Anja/ČTK

S papežem se setkali členové pěveckého sboru z Velehradu

Celoživotním zážitkem bylo dnešní přijetí papežem Františkem ve Vatikánu pro dva studenty Stojanova gymnázia ve Velehradu. Na audienci se Magdaléna Krchňavá a Denis Janošek dostali v rámci delegace prezidenta Miloše Zemana.

Více než 33 studentů do Vatikánu odletělo jako reprezentanti školního velehradského pěveckého sboru. Papeži, který se loni nemohl zúčastnit na Velehradě výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje, měli svou přítomností podle šéfa protokolu Pražského hradu Jindřicha Forejta přivézt do „svatého města“ kus poutního místa. Sbor dostal za úkol zazpívat asi deset písní - například při modlitbě za vlast u oltáře svatého Václava v Bazilice sv. Petra nebo u hrobu Jana Pavla II. Dva ze členů ale navíc získali příležitost setkat se osobně s papežem.