Smolensk je i po pěti letech pro Poláky otevřená rána

• mba

10. 4. 201510. 4. 2015, 06:00|Zdroj: ČT24

Portréty 96 obětí smolenské letecké tragédie

Zdroj: Alik Keplicz/ČTK/AP

Varšava - Ani po pěti letech od tragické nehody polského vládního letounu, při níž u ruského Smolensku zahynulo všech 96 pasažérů včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského, není toto téma v Polsku zcela uzavřené. Podle čerstvého průzkumu agentury Millward Brown je dnes 22 procent Poláků přesvědčeno, že za touto tragickou událostí stál cílený atentát na polskou státní delegaci. Vyšetřování neštěstí navíc v Polsku dosud nebylo definitivně uzavřeno. Nedávno tamní vojenská prokuratura obvinila z podílu na nehodě dva ruské letové dispečery. Moskva však jakákoliv obvinění důrazně odmítá, stejně jako odmítá své občany vůbec do Polska vydat. A spory na diplomatické úrovni se vedou třeba i o památníky obětem.

Když ráno v sobotu 10. dubna 2010 nastupovala polská delegace do vládního leteckého speciálu, všech 96 lidí ještě netušilo, že přesně za 74 minut jejich život definitivně vyhasne. Shodou okolností se tak mělo stát poblíž západoruského Smolensku - místa, kde v roce 1940 sovětská tajná policie povraždila více než 20 tisíc polských důstojníků, příslušníků inteligence i civilistů. Právě na pietní akt k uctění památky obětí tzv. Katyňského masakru měla novodobá polská delegace namířeno.

Letoun Tupolev Tu-154M Lux odstartoval z Letiště Frédérica Chopina ve Varšavě v 7:27 SELČ, samotný průběh letu byl poměrně klidný. Cílové západoruské město Smolensk ale tento osudný den zahalila velmi hustá mlha, důsledkem čehož polský vojenský letoun v 8:41 SELČ těsně před přistáním na vojenském letišti Smolensk-Severnyj zavadil křídlem o stromy a zřítil se jen pár set metrů před ranvejí. 

Jen pár okamžiků předtím se však na tom samém letišti pokoušel o přistání ruský dopravní letoun iljušin, který nakonec odletěl přistát na letiště Vnukovo u Moskvy. Podle nedávno zveřejněné obsáhlejší verze přepisu rozhovorů z polské pilotní kabiny ale byli piloti letadla pod značným tlakem činitelů z prezidentova doprovodu, kteří se je snažili přimět k přistání i přes nepříznivé podmínky a špatnou viditelnost.

Při nehodě zemřelo všech 96 osob na palubě. Mezi 89 pasažéry byli mimo jiné:

• prezident Lech Kaczyński
• první dáma Maria Kaczyńska
• náčelník generálního štábu generál Franciszek Gongor
• místopředsedkyně Senátu Krystyna Bocheneková
• místopředseda Sejmu Krzysztof Putra
• náměstek ministra obrany Stanislaw Komorowski
• náměstek ministra zahraničí Andrzej Kremer
• šéf Národního bezpečnostního úřadu Aleksander Szczyglo
• guvernér centrální banky Slawomir Skrzypek

+ řada zákonodárců a velitelé polských pozemních, leteckých i námořních sil.

Kompletní seznam nepřeživších pasažérů na webu polského ministerstva vnitra.

Byl kapitán opilý? Uměla posádka rusky?

Vyšetřováním se zabývaly ruská i polská strana. Obě vyloučily jako příčinu nehody teroristický útok, požár na palubě i technickou závadu 20 let starého ruského tupolevu. Shodně označily jako příčinu neštěstí chybné rozhodnutí kapitána letadla přistát na letišti Smolensk-Severnyj, kde byla kvůli husté mlze nebezpečně nízká viditelnost a letiště nebylo vybaveno elektronickým systémem pro přesné navedení na ranvej.

Ruská strana, která vyšetřování ukončila závěrečnou zprávou zveřejněnou v lednu 2011, přičetla vinu pouze pilotům. Polsko, jež vyšetřování dosud neuzavřelo, zveřejnilo výsledky svého šetření v červenci 2011. Přesně před dvěma týdny ale polský vojenský prokurátor Ireneusz Szelag oznámil, že se tamní úřady rozhodly obvinit z podílu na nehodě také dva ruské letové dispečery ze smolenského letiště. Jeden z nich má podle polské prokuratury nést přímou odpovědnost za havárii, druhý nepřímou. Moskva už ale Varšavě vzkázala, že se ruští dispečeři ničeho nedopustili. Rusko navíc své občany do ciziny nevydává.

• Miroslav Karas, zpravodaj ČT v Rusku: „Moskva říká, že nevydá ani vrak letadla, dokud nebude vyšetřování definitivně ukončeno. Poláci se snaží trosky letounu získat do Polska už pět let. Zdá se, že nedojde tak rychle k předání toho trupu, dokonce se říká, že už nejde o nějakou technickou záležitost, ale vysloveně o záležitost politickou mezi Kremlem a Varšavou.“

I polští experti však označili za příčinu nehody chybné počínání kapitána, kopilota a navigátora, kteří ignorovali varování dispečerů a včas nepřerušili přistávací manévr. Komunikace mezi posádkou v kokpitu a dispečery totiž probíhala v ruštině, kterou prý dobře ovládal jen kapitán Arkadiusz Protasiuk (35). Ten tak musel plnit funkci hlavního pilota i navigátora. Podle některých výkladů se Protasiuk ocitl pod psychickým tlakem i kvůli přítomnosti velitele polských vzdušných sil Andrzeje Blasika na palubě (podle ruské strany byl v době pádu v kokpitu a opilý, což ale polské šetření nepotvrdilo).

Jako další faktory, jež přispěly k nehodě, uvedlo polské vyšetřování špatnou spolupráci letové posádky a její nedostatečnou přípravu a výcvik. Kapitán, kopilot ani navigátor neměli platné oprávnění k letu s daným typem letadla (měl ho jen palubní technik). Po zveřejnění zprávy polského vyšetřování v červenci 2011 podal demisi ministr obrany Bogdan Klich a jeho nástupce několik dnů nato oznámil, že ke konci roku rozpouští 36. zvláštní leteckou jednotku, která fungovala od roku 1945 a která zajišťovala přepravu vládních delegací.

Diplomatická přestřelka o památníky

Poláci dlouhodobě usilují o výstavbu památníku obětem letecké katastrofy u Smolensku. Obě země se na jeho vybudování dohodly už v roce 2011, což bylo vnímáno jako náznak zlepšování vzájemných vztahů. Rusům se však nelíbila údajně příliš velká rozloha pozemku, který měli poskytnout, a tak se původně předpokládaný termín dokončení odložil na neurčito.

Nedávno ale podle polských médií přišla Moskva s požadavkem, který je pro stavbu zásadní komplikací. Ruský ministr kultury oznámil polské velvyslankyni, že památník bude u Smolensku stát jedině za podmínky, že Polsko uctí památku více než tisícovky rudoarmějců, kteří zemřeli v této zemi, pomníkem na hřbitově v Krakově.

Krakovský pomník rudoarmějcům by měl uctít sovětské vojáky, kteří zahynuli během války s Polskem v letech 1919–1921. Tehdy se bolševická velmoc snažila ovládnout bývalá podřízená území v Polsku, o něž přišla po vyhlášení jeho nezávislosti v roce 1918. Návrh na jeho vybudování již v minulosti označili někteří polští politici za provokaci a krakovská samospráva jej odmítla.

„To je nemožné. Nelze připustit takový způsob jednání. Tyto dvě věci nejde směšovat,“ odmítl ruský požadavek polský ministr zahraničí Grzegorz Schetyna. Poradce prezidenta Bronislawa Komorowského Tomasz Nalencz zase označil ruskou podmínku za „nepřípustný handl“. Při příležitosti pátého výročí této tragické události si včera alespoň polská metropole odhlasovala výstavbu menšího památníku v centru Varšavy.

V Polsku je Smolensk i dnes politické téma

Smolenské neštěstí také značně rezonuje právě vrcholící kampaní před prezidentskými volbami. V nich se bude 10. května pokoušet obhájit svůj úřad současný prezident Bronislaw Komorowski z vládní Občanské platformy, který byl do funkce zvolen v předčasných volbách v roce 2010. Ty se konaly právě v důsledku náhlého tragického úmrtí tehdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského.

Komorowského největším rivalem je podle současných průzkumů Andrzej Duda z největší opoziční strany Právo a spravedlnost. Právě konzervativní strana Právo a spravedlnost vedená Kaczyńského bratrem Jaroslawem často kritizovala vládu liberálnější Občanské platformy za nedůsledné vyšetřování smolenské nehody. Mezi přívrženci opozice je navíc široce rozšířeno přesvědčení, že tehdejší prezident zahynul vinou polsko-ruského spiknutí.

Opoziční Právo a spravedlnost také například v listopadu 2011 odmítlo podpořit tehdejší ministryni zdravotnictví a dnešní premiérku Ewu Kopaczovou, když kandidovala na post předsedkyně Sejmu - dolní komory polského Národního shromáždění. Podle Kaczyńského strany totiž jako ministryně zdravotnictví údajně řádně nedohlédla na pitvu obětí katastrofy u Smolensku.