Praha - Do roku 2017 výrazně snížit počet jaderných hlavic i odpalovacích zařízení a vzájemně si vyměňovat informace o vlastněném arzenálu. To jsou zásadní body americko-ruské dohody Nový START (někdy označována jako START III), kterou 8. dubna 2010 v Praze podepsali prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medvěděv. Podle bezpečnostního analytika Petra Suchého ale nyní hrozí, že Rusko začne tuto smlouvu zpochybňovat v důsledku zvýšených aktivit NATO v Evropě. „Uvidíme, jak dlouho ta smlouva bude existovat. Množí se názory zejména v Moskvě, že setrvávání Ruské federace v tomto smluvním rámci pro ni není užitečné,“ řekl Suchý ve Studiu 6.
Rusko a USA se před pěti lety v Praze zavázaly snížit počet jaderných hlavic do roku 2017 na maximálně 1550 kusů. V současné době se čísla na obou stranách podle posledních dat pohybují lehce pod 1600 hlavic. Dohoda navíc zavazuje obě smluvní strany k výměně informací o počtu svých jaderných zbraní. „Uvidíme, jak dlouho ta smlouva bude existovat. Množí se názory zejména v Moskvě, že setrvávání Ruské federace v tomto smluvním rámci pro ni není užitečné,“ dodal Suchý.
Zejména budování americké protiraketové obrany či protiraketového systému NATO v Evropě je pro Rusko velmi citlivé téma. „Nedávno na konferenci ve Washingtonu, kde jsem byl přítomen, ruští kolegové toto udávali jako pravděpodobný scénář, že dojde opět ke zpochybňování Nového STARTu či jiných smluv, třeba smlouvy INF, až dojde na rozmisťování třeba prvků protiraketové obrany v Polsku či Rumunsku. Uvidíme, že jakési to vydírání Ruské federace, výhružky se budou stupňovat,“ varoval bezpečnostní analytik.
- Petr Suchý, bezpečnostní analytik FSS MU: „Větší obavy v současné době vyvolává podezření poměrně opodstatněné, že Rusko některé dohody porušuje zcela flagrantně, připomeňme Budapešťské memorandum - porušené, proměněné v cár papíru ruskou agresí proti Ukrajině a anexí Krymu. Připomeňme také ta podezření, že Rusko podvádí v rámci smlouvy INF o likvidaci a zákazu testování vývoje na zemi rozmístěných nosičů středního doletu.“
Putin byl po anexi Krymu připraven mobilizovat jaderné zbraně
Současný ruský prezident Vladimir Putin v nedávném rozhovoru pro televizní dokument „Krym. Cesta do vlasti“ uvedl, že byl krátce po anexi ukrajinského poloostrova odhodlaný uvést do pohotovosti jaderné zbraně. Rusko prý netušilo, jak na anexi zareaguje Západ. Putin současně přiznal i nasazení armády a speciální jednotky vojenské rozvědky na Krymu. Více o Putinově přiznání čtěte zde.
Dohoda se zatím dodržuje, Rusko je ale zdrženlivější
Počty strategických jaderných zbraní by podle Suchého Rusko i USA byly bývaly redukovaly i bez smluvního rámce. „Rusko by k tomu bylo nuceno zastaráváním svých strategických jaderných zbraní, především jejich nosičů, a Spojené státy ve snaze dát mu najevo svoji dobrou vůli by pravděpodobně rovněž snižovaly svoje počty tak, aby Rusko nemělo přílišné obavy z toho, co je pro něj noční můrou, čili že by došlo k jakémusi narušení strategické stability,“ míní Suchý.
Zmíněná strategická stabilita mezi oběma zeměmi podle něj v současné době skutečně existuje. S jistými výkyvy je tomu tak už od přelomu 60. a 70. let. 20. století. „Můžeme vidět, že i po roce 1990–1991 – i po zániku Sovětského svazu – se daří oběma zemím v zásadě ty limity držet v rovnováze, byť v některých momentech Spojené státy měly jistou početní převahu,“ upřesnil vedoucí Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně.
- Petr Suchý, bezpečnostní analytik FSS MU: „Současně můžeme pozorovat, že ve srovnání s předchozími lety, zejména třeba s devadesátými, už ta výměna dat není tak detailní. V tomto ohledu lze pozorovat značnou zdrženlivost na ruské straně.“
