K tragédii u Smolensku prý přispěl i tlak nadřízených

Varšava – Doprovod polského prezidenta Lecha Kaczyńského tlačil na posádku vládního letounu, aby přistála i přes mlhu na letišti. Vyplývá to z přepisu rozhovorů v pilotní kabině, který zveřejnila polská rozhlasová stanice RMF FM. Podle polské opozice jde ale o plagiát. K tragédii došlo před pěti lety – zahynulo 96 lidí. Polsko nedávno obvinilo z podílu na havárii i dva ruské letecké dispečery.

  • K tragédii došlo 10. dubna 2010. Za příčinu katastrofy označili experti nesprávné počínání posádky, která s letounem nejprve klesla příliš nízko za obtížných povětrnostních podmínek - letiště bylo zahaleno mlhou - a přes signál varující před nebezpečným přiblížením k terénu se včas nerozhodla pro přerušení přistávacího manévru a nový oblet letiště. 
  • Podle polské prokuratury sice hlavní odpovědnost nese posádka, ale díl viny mají i ruští dispečeři ze smolenského letiště. Ruští vyšetřovatelé polská podezření odmítli.  

Audiozáznam našli vyšetřovatelé brzy po havárii letounu, byl ale špatně srozumitelný. Podle stanice RMF FM ho rozluštili až za pomoci nových technologií. Podle přepisu záznamu byl v pilotní kabině až do konce tragického letu velitel polského letectva generál Andrzej Blasik. Pouhých 41 sekund před katastrofou piloty vybízel, aby se odvážili přistát.

Do kabiny ale přicházely i další osoby, včetně šéfa protokolu. Kdosi z posádky dokonce žádal příchozí, aby se ztišili - nejprve slušně, pak i jadrně - a to i pár minut před tím, než se letoun při nárazu do země roztříštil.  

Vít Pohanka, zpravodaj Českého rozhlasu v Polsku

„Přepisy z černé skříňky už byly zveřejněny dříve, tyto nové jsou ale údajně o třetinu rozsáhlejší a je v nich navíc informace, že na piloty naléhali přímo privilegovaní pasažéři, kterým by se pilotům těžko odmítalo vyhovět. Pokud tam byl velitel polských vzdušných sil a říkal jim, ať přistanou, tak to pro piloty musela být hodně nepříjemná situace, kdyby mu nevyhověli.“

Stanice RMF FM uvedla, že jde o verzi o třetinu obsáhlejší. Pravost záznamů ale nelze ověřit. Obsahuje třeba i zmínku o pití piva. Prokuratura přitom popřela, že by piloti či další osoby zapletené do tragédie požili alkohol. „Tento materiál, ačkoliv obsahuje výpovědi a citáty vyplývající z přepisu odborníků, přesto obsahuje několik nepřesností, co se týče obsahu i identifikace člověka, který mluví,“ uvedla vojenská prokuratura.

RMF FM už slíbila, že celou nahrávku brzy zveřejní.

Polská opozice se bouří. Podle ní jde o plagiát

Zveřejnění záznamů kritizuje polská opozice, kterou vede Kaczyńského bratr Jaroslaw. Mezi přívrženci opozice je totiž široce rozšířeno přesvědčení, že tehdejší prezident zahynul vinou polsko-ruského spiknutí. „Není to žádný tvrdý důkaz. Není to originál, ale kopie, přičemž originály jsou určitě v trezoru v Moskvě,“ prohlásil mluvčí Kaczyńského strany Právo a spravedlnost. „Není náhoda, že pár dnů před pátým výročím se odehraje kontrolovaný únik do médií. Je to plagiát! Jak se může najednou ukázat, že z pásků lze přečíst o 30 procent více?“ pozastavil se.   

  • Zpravodaj ČRo: "Strana Právo a spravedlnost dala jasně najevo, že to považuje za manipulaci. Lidé z této strany spekulují, že celá havárie mohla být rusko-polským spiknutím. Podle nich není náhoda, že tato údajná kopie našla cestu do médií právě teď před pátým výročím tragédie."

Vládní letoun Tu-154 přepravoval prezidenta Kaczyńského s manželkou a dalšími členy polské elity do Smolenska. Polská delegace se měla v nedaleké Katyni zúčastnit slavnosti k uctění památky tisíců zajatých polských důstojníků, které za druhé světové války postřílela sovětská tajná policie jako potenciální odpůrce nastolení komunistických pořádků v Polsku.

Smolensk? I po pěti letech citlivá záležitost

Podle Pohanky vnímají Poláci tragédii velmi citlivě a stále o ní mluví. „Už jen proto, že se odehrála u Smolensku, zemřela zde velká část politické reprezentace a vedení ozbrojených sil, navíc zrovna ve chvíli, kdy letěli, aby si připomněli památku katyňského masakru, tak to je samozřejmě něco, co Poláky velmi rozhicuje i po pěti letech,“ konstatoval zpravodaj s tím, že Poláci historii silně prožívají a výročí si připomenou všechny vrstvy společnosti.