Vyšetřovatelé havárie letu Germanwings 9525 převzali v düsseldorfské nemocnici zdravotní dokumentaci druhého pilota Andrease Lubitze. Ten je podezřelý, že nehodu způsobil úmyslně. Lékaři zatím odmítali říct, s čím se pilot léčil. Jeho potíže mohly být důvodem, proč pravděpodobně vědomě namířil stroj proti alpskému svahu. Piloti by přitom měli být pod nejpřísnějším psychologickým dohledem a letecké společnosti ujišťují, že tomu tak je. Jak ale upozornil americký týdeník Time, podle výzkumu z roku 2014 byla v posledních dvaceti letech jen v USA příčinou 24 leteckých nehod sebevražda. Přestože počet mrtvých je nepatrným zlomkem z celkového počtu obětí leteckých nehod, stále jde o více než jednu událost za rok.
Výzkum ukázal na děravé psychologické síto: Sebevražd není málo
Podle výzkumu došlo mezi lety 1993 a 2012 k 7244 leteckým nehodám, z nich 24 úmyslně způsobil pilot. Nyní vše ukazuje na to, že se jedna taková stala minulý týden v Evropě a kromě svého života pilot ukončil i 149 dalších. Autoři studie, kterou publikoval časopis Aviation, Space, and Environmental Medicine, upozornili, že více než v polovině případů o sebevražedných úmyslech pilotů někdo věděl, a přesto se jim nepodařilo zabránit.
Podstatná část leteckých nehod spadá do kategorie označované jako všeobecné letectví, kam patří malá soukromá letadla, jejichž piloti často nejsou profesionálové. Přesto se již před osudným letem Germanwings vyskytla řada havárií dopravních letadel, kdy vyšetřovatelé dospěli k závěru, že příčinou byla s největší pravděpodobností sebevražda, resp. důsledek úmyslných činů pilota. V období sledovaném vědci šlo například o nehodu EgyptAir 990 s 217 mrtvými, spekulace o sebevraždě se vyskytly také u letu Malaysia Airlines 370, který se ztratil loni nad Indickým oceánem.
Podle mluvčí düsseldorfské nemocnice vyhledal pilot Germanwings Andreas Lubitz před několika týdny místní lékaře kvůli „vyjasnění diagnózy“. V únoru a první polovině března navštívil nemocnici přinejmenším třikrát. Mluvčí ale popřela informace, že by se „Andreas L. v našem zařízení léčil s depresemi“. Jakou chorobou trpěl, však nemocnice neuvedla, mlčí i vyšetřovatelé, kteří pouze sdělili, že Lubitz svému zaměstnavateli zatajil jisté onemocnění.
Nehoda airbusu ve Francii
Psychologické testy: Neukáží, když pilot lže
Pilot dopravního letadla je výjimečné povolání, má v rukou stovky životů. Aerolinky i úřady ubezpečují, že jsou si toho dobře vědomy a snaží se psychickým problémům svých pilotů co možná nejúčinněji předcházet. Američtí piloti musejí nejméně jednou za rok procházet psychologickými testy. Jak ale upozornil autor studie Alpo Vuorio, mají testy podobu dotazníku s odpověďmi ano – ne, které pilot zaškrtává. Odpovídá tak například na otázku, zda se někdy pokusil o sebevraždu. „Říkáte ano nebo ne, ale je na vás, co řeknete,“ řekl Alpo Vuorio listu Time. Podle současných pravidel totiž psychiatrická léčba odstaví pilota z kokpitu. Netřeba přitom podotýkat, že pro mnoho pilotů je létání středobodem života.
ČSA i Travel Service potom piloty testují pouze při nástupu do služby. „A pak samozřejmě při přechodu z funkce druhého pilota na kapitána,“ doplnil Filip Gaspar, který létá u největšího českého leteckého dopravce. Klinická psycholožka Zuzana Spurná navíc upozornila, že testy psychické kondice pilotů mívají na starost psychologové, kteří se nespecializují na psychopatologii, tedy odhalování poruch. „Psychologické testy dělá psycholog, který se orientuje na dopravní psychologii. To znamená, že sleduje reakční časy, schopnost rozeznávat barvy, schopnost se orientovat v prostoru a podobně. Psychopatologie tak v rámci těchto testů není vůbec zachycena,“ shrnula Zuzana Spurná. Je přitom přesvědčena, že kliničtí psychologové by nebezpečné poruchy odhalit dokázali. Naopak ředitel bezpečnosti letu z ČSA Richard Biras o tom pochybuje: „Já se nedomnívám, že by častější psychologické testy měly významnější bezpečnostní dopad.“
Více sebevražd než piloti páchají řidiči
Autoři studie, která se zabývala nehodami ve Spojených státech, ovšem zjistili, že katastrofám, které vědci označují jako „letadlem asistovaná sebevražda“, lze předcházet nejenom psychologickými vyšetřeními samotných pilotů, ale také pozorným sběrem dalších indicií. Piloti se sebevražednými úmysly často dají o plánovaném činu předem vědět. Na druhé straně autoři jiného článku publikovaného již v roce 2008 v časopisu Forensic Science International, který se zabýval leteckými sebevraždami v Německu, zdůraznili, že je taková událost naprosto výjimečná – jakkoli se to po událostech posledního týdne nemusí zdát. Jejich výzkum však ukázal, že za 34 let, na něž se zaměřili, spáchalo v Německu sebevraždu devět pilotů, zahynulo přitom 18 lidí. Při všech německých leteckých nehodách v tomtéž období zemřelo přes tři tisíce lidí, sebevraždy se tedy podílejí na malém zlomku procenta úmrtí. Podstatně vyšší míra než mezi piloty (kde takové sebevraždy navíc páchají vesměs soukromí piloti malých letadel) je i míra sebevražd řidičů v autě. Ta se pohybuje mezi 2,5 a 4,5 procenty tragických nehod.
O motivu Lubitzova činu se nic neví
Mnozí experti varují před spekulacemi o možné Lubitzově diagnóze a motivech jeho činu. „Nevíme, co se mu dělo v hlavě,“ řekl agentuře AP doktor Simon Wessely z psychiatrického ústavu Londýnské univerzity. „I kdybychom měli všechny jeho lékařské záznamy a mohli s ním mluvit, ani pak bychom nejspíš nedokázali vysvětlit tak nevysvětlitelný čin,“ dodal. Roztrhané neschopenky od lékaře, které se našly v Lubitzově domě, naznačují, že sedmadvacetiletý muž trpěl nemocí, kterou před svými zaměstnavateli v Germanwings tajil. Povahu nemoci zatím vyšetřovatelé neupřesnili.
Zabránit podobným děsivým násilným činům je podle odborníků prakticky nemožné, pokud se neobjeví nějaké zjevné varovné signály anebo pokud je dotyčná osoba schopná je zamaskovat.