Vesmírný experiment porovná vliv beztíže na organismus dvojčat

Bajkonur (Kazachstán) - Ruský kosmonaut Michail Kornijenko a americký astronaut Scott Kelly večer našeho času odstartovali svou roční pracovní misi ve vesmíru. Z kosmodromu Bajkonur v kazašských stepích se s nimi úspěšně vydala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruská loď Sojuz TMA-16M. Součástí experimentů na ISS bude i porovnání vlivu beztíže na organismus jednobuněčných dvojčat.

Kromě Kornijenka a Kellyho, kteří na oběžné dráze zůstanou příštích 12 měsíců, tam Sojuz dopraví dalšího ruského kosmonauta Gennadije Padalku. Ten se na Zemi vrátí po obvyklém šestiměsíčním pobytu na ISS. Padalka, Kornijenko a Kelly se na ISS připojí ke stávající posádce. Tvoří ji velitel Američan Terry Virts, Italka Samantha Cristoforettiová a ruský kosmonaut Anton Škaplerov, které čeká návrat v polovině května.

Cílem prodloužené mise Kornijenka a Kellyho je získat důležité informace, které se týkají dlouhodobého pobytu ve vesmíru a jeho vlivu na lidský organismus. Poznatky mají být využity k přípravě cest lidských posádek do hlubokého vesmíru, včetně zamýšlených výprav na Mars někdy v budoucnosti. Pilotované expedice na rudou planetu by měly trvat dva až tři roky.

Oba dlouhodobé obyvatele vesmírné stanice čeká řada úkolů. Měli by se například zapojit do přípravy komplexu na přílety nových amerických pilotovaných lodí, které se předpokládají v roce 2017. Pro Kellyho to znamená i sérii pracovních směn vně ISS.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nikdy nevyslal své astronauty do vesmíru na dobu delší než sedm měsíců. Rusové naproti tomu mají za sebou rekordní čtrnáctiměsíční let. Podnikl ho Valerij Poljakov, který v období 1994-1995 strávil na bývalé sovětské stanici Mir 437 dní. Přes 300 dní pobylo v kosmu ještě dalších pět Rusů.

Scott Kelly, Gennadij Padalka a Michail Kornijenko
Zdroj: ČTK/AP/Dmitry Lovetsky

Během dlouhého pobytu na stanici podstoupí Kornijenko a Kelly rozsáhlé lékařské experimenty. Jejich součástí by se měl na Zemi stát i Kellyho bratr Mark, vysloužilý astronaut. Sourozenci jsou jednovaječná dvojčata a Mark by měl podstoupit řadu stejných pokusů jako Scott na oběžné dráze. Vědcům by to mělo pomoci získat srovnání lidského organismu ve vesmíru s jeho genetickou kopií na Zemi.

Lékaři jsou zvědaví na to, jak organismus Kornijenka a Kellyho bude reagovat, až jejich pobyt v beztíži překročí obvyklých šest měsíců. Kosti a svaly v takových podmínkách slábnou, stejně tak imunitní systém. Kromě toho se tělní tekutiny bez přítomnosti gravitace přesouvají do hlavy, čímž se zvyšuje tlak na mozek a na oči. Roční práce obou kosmonautů na oběžné dráze umožní specialistům získat informace o tom, zda se uvedené změny dlouhodobým pobytem ve vesmíru postupně dál zhoršují, nebo se v určité chvíli zastaví, či dokonce zmírní.

6 minut
Lékaři budou porovnávat dvojčata ve vesmíru a na Zemi
Zdroj: ČT24

Dvojčata Mark a Scott Kellyovi se budou zkoumat souběžně v kosmu a na Zemi

Mark Kelly je de facto Scottovou identickou kopií. „Dokončovali jsme jeden za druhého věty. Ale to je proto, že jsme spolu vyrůstali,“ vysvětluje. Obě jednobuněčná dvojčata budou celou dobu pozorně sledovat vědci. Mělo by to pomoci získat mnoho poznatků o negativním vlivu vesmíru na lidské tělo a možná i najít způsob, jak ho zvládat.

Změny se můžou projevit například v DNA obou dvojčat. Kosmické záření by mohlo poškozovat takzvané telomery – koncové části chromozomů, jejichž zkracování má zřejmě vliv na stárnutí. Výzkum tak může přinést důležité poznatky i pro život na Zemi.

Pobyt ve vesmíru ale má na stárnutí i protilék – čas tu kvůli menší gravitaci plyne pomaleji. Za 342 dní na ISS to ale bude jen o devět milisekund, a to je na vyvážení vlivu kosmického záření málo. Scott Kelly se tak z legrace utěšuje, že se díky beztíži alespoň z vesmíru vrátí o něco větší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 40 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 9 hhodinami
Načítání...