Bajkonur (Kazachstán) - Ruský kosmonaut Michail Kornijenko a americký astronaut Scott Kelly večer našeho času odstartovali svou roční pracovní misi ve vesmíru. Z kosmodromu Bajkonur v kazašských stepích se s nimi úspěšně vydala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruská loď Sojuz TMA-16M. Součástí experimentů na ISS bude i porovnání vlivu beztíže na organismus jednobuněčných dvojčat.
Vesmírný experiment porovná vliv beztíže na organismus dvojčat
Kromě Kornijenka a Kellyho, kteří na oběžné dráze zůstanou příštích 12 měsíců, tam Sojuz dopraví dalšího ruského kosmonauta Gennadije Padalku. Ten se na Zemi vrátí po obvyklém šestiměsíčním pobytu na ISS. Padalka, Kornijenko a Kelly se na ISS připojí ke stávající posádce. Tvoří ji velitel Američan Terry Virts, Italka Samantha Cristoforettiová a ruský kosmonaut Anton Škaplerov, které čeká návrat v polovině května.
Cílem prodloužené mise Kornijenka a Kellyho je získat důležité informace, které se týkají dlouhodobého pobytu ve vesmíru a jeho vlivu na lidský organismus. Poznatky mají být využity k přípravě cest lidských posádek do hlubokého vesmíru, včetně zamýšlených výprav na Mars někdy v budoucnosti. Pilotované expedice na rudou planetu by měly trvat dva až tři roky.
Oba dlouhodobé obyvatele vesmírné stanice čeká řada úkolů. Měli by se například zapojit do přípravy komplexu na přílety nových amerických pilotovaných lodí, které se předpokládají v roce 2017. Pro Kellyho to znamená i sérii pracovních směn vně ISS.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nikdy nevyslal své astronauty do vesmíru na dobu delší než sedm měsíců. Rusové naproti tomu mají za sebou rekordní čtrnáctiměsíční let. Podnikl ho Valerij Poljakov, který v období 1994-1995 strávil na bývalé sovětské stanici Mir 437 dní. Přes 300 dní pobylo v kosmu ještě dalších pět Rusů.
Scott Kelly, Gennadij Padalka a Michail Kornijenko
Během dlouhého pobytu na stanici podstoupí Kornijenko a Kelly rozsáhlé lékařské experimenty. Jejich součástí by se měl na Zemi stát i Kellyho bratr Mark, vysloužilý astronaut. Sourozenci jsou jednovaječná dvojčata a Mark by měl podstoupit řadu stejných pokusů jako Scott na oběžné dráze. Vědcům by to mělo pomoci získat srovnání lidského organismu ve vesmíru s jeho genetickou kopií na Zemi.
Lékaři jsou zvědaví na to, jak organismus Kornijenka a Kellyho bude reagovat, až jejich pobyt v beztíži překročí obvyklých šest měsíců. Kosti a svaly v takových podmínkách slábnou, stejně tak imunitní systém. Kromě toho se tělní tekutiny bez přítomnosti gravitace přesouvají do hlavy, čímž se zvyšuje tlak na mozek a na oči. Roční práce obou kosmonautů na oběžné dráze umožní specialistům získat informace o tom, zda se uvedené změny dlouhodobým pobytem ve vesmíru postupně dál zhoršují, nebo se v určité chvíli zastaví, či dokonce zmírní.
Lékaři budou porovnávat dvojčata ve vesmíru a na Zemi (zdroj: ČT24)
Dvojčata Mark a Scott Kellyovi se budou zkoumat souběžně v kosmu a na Zemi
Mark Kelly je de facto Scottovou identickou kopií. „Dokončovali jsme jeden za druhého věty. Ale to je proto, že jsme spolu vyrůstali,“ vysvětluje. Obě jednobuněčná dvojčata budou celou dobu pozorně sledovat vědci. Mělo by to pomoci získat mnoho poznatků o negativním vlivu vesmíru na lidské tělo a možná i najít způsob, jak ho zvládat.
Změny se můžou projevit například v DNA obou dvojčat. Kosmické záření by mohlo poškozovat takzvané telomery – koncové části chromozomů, jejichž zkracování má zřejmě vliv na stárnutí. Výzkum tak může přinést důležité poznatky i pro život na Zemi.
Pobyt ve vesmíru ale má na stárnutí i protilék – čas tu kvůli menší gravitaci plyne pomaleji. Za 342 dní na ISS to ale bude jen o devět milisekund, a to je na vyvážení vlivu kosmického záření málo. Scott Kelly se tak z legrace utěšuje, že se díky beztíži alespoň z vesmíru vrátí o něco větší.